Möassy, pes přehled
Jorge Ángel Livraga
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/186783/bmid_moassy-pes-qnF-186783.jpg
4
8
8
Příběh psa, který se stal člověkem.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Nová AkropolisOriginální název:
Möassy, el perro
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Möassy, pes. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Velice zajímavá kniha, jejíž základní dějovou linii prozrazuje podtitul knihy. Je však neuvěřitelně poutavá - ani ne tak pro děj, jako spíše kvůli tomu, co se snaží sdělit v pozadí. Pozorování a především získávání zkušeností ze světa lidí pohledem původně psího stvoření je psáno s lehkou ironií a nadhledem, ani ne tak s kritikou, jako spíše se smutným konstatováním. Její čtení je jednou z cest, jak se začít dívat na svět nezamlženým pohledem a jak začít "přemýšlet". Kniha je plná na první pohled skrytých sdělení, které ocení především hloubavější čtenáři, které nezajímá pouze povrchní děj. Z řady mouder si dovolím citovat čtyři: "... ten, kdo se zastaví, aby přemýšlel, připadá ostatním jako nemocný ..."; "...protože lidská hloupost je majitelkou cestovních pasů všech zemí a snadno přechází přes všechny hranice bez velkých kontrol či formalit ..."; " ... hloupost zůstává hloupostí, ikdyž je vzdělaná ..."; "Kdo sám bloudí, může jen těžko radit jiným, kudy se dát" ... Autor v knize skvělým způsobem dává najevo, že je zásadní rozdíl mezi být "vzdělaný" a být "moudrý" ...Skvělá kniha.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Möassy, pes v seznamech
| v Přečtených | 10x |
| v Knihotéce | 5x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2001 |  Elementálové, duchové přírody |
| 2002 |  Théby |
| 2013 | Ankor, poslední princ z Atlantidy |
| 2014 | Alchymista |
| 2004 | Möassy, pes |
Alegorie psa v lidské kůži a (jeho) náhled světového dění prostřednictvím několika cest v podobě všemocného bohatého poutníka na superjachtě - velmoci, hnutí, revoluce, demokracie aspol., to vše sice v útlé filozofické knize, ale z pera argentinského autora (pro mne zase varovné znamení - já ty latinoameričany prostě nemohu zkousnout). Napsáno před půl stoletím a na světovém kolbišti se přitom toho pramálo změnilo... - na všech (autorových) cestách (Izrael?, USA, Sovětský svaz, ... Afrika, jižní Asie) nachází zřejmá negativa, která kriticky glosuje, včetně náboženských reliktů. Poslední 7. cesta je nejkratší, ale nejzásadnější, nicméně mnoho si z toho jako čtenář nevezmu - cesta se zavřenýma očima až ke smrti...
"Hloupost byla vždy tím nesvobodnějším, co cestovalo po světě."
"Cizí důvtip nás vždycky unavuje."
"Ctnost a rozum nejdou vždy ruku v ruce a pravda chodí vždy sama."
"Ve skutečnosti jsme všichni věděli, že svoboda není cíl, ale prostředek k tomu, aby bylo něčeho dosaženo, a pokud tím něčím není ušlechtilost a dobrota, svoboda se mění v nástroj vykořisťovatelů a ve slovo, jež se stává roubíkem pro neopatrné. Že demokracie byla uskutečnitelná v nějakém švýcarském kantonu v minulém století, kde se všichni znali a volili člověka takového, jaký byl, ale že v současných státech tvořených miliony anonymních osob dokáže propaganda poháněná různými zájmy vychválit či zničit kohokoli. Národ nevolí člověka, kterého zná, ale propagovaný obličej či úsměv nebo osobu, která je natolik nemorální, že slibuje zázraky bez sebemenšího úsilí."
"Jejich cesty povedou k obrovským kalužím krve, která je u černých i bílých vždycky rudá."
"Se zavřenýma očima podnikáme ty nejlepší cesty."