Okko: Cyklus země

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Okko: Cyklus země. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (8)

01.03.2024 4 z 5

Okko – jizva přes oko a ronin.
Noburo – červená maska.
Nošin – Mnich, co pije saké.
Tikku – S vypáleným cejchem zloděje na čele.
Po-ko-si-la – Budóka a průvodce s tecubó.

Druhý příběh ze série OKKO nese podtitul: Cyklus země.
Těm, co se komiksům moc nevěnují jen pro pořádek prozradím, že kreslíř a scénárista HUB je pseudonym jména Humbert Chabuel. Tento Francouz si vlastně na tomto komiksovém dobrodružství dělá v podstatě všechny důležité partie. A je to jen dobře. Mám rád, když si scénárista kreslí příběh podle svého námětu. Ví, co dělá a ví, do čeho se pouští. Musím uznat, že jak scénář, tak kresba jsou prostě velmi povedené složky. Už jen ten první obrázek je zajímavý. Ano, v prvním příběhu vody to byla rybička, v tomto příběhu země je to Tecubó – zbraň, kyj obitý železem.

Citát: Jsou tady, cítím to! Jejich šílenství je temné jako peří nejčernějšího havrana!

A nejde tak ani o ten kyj, ale o tu panenku na něm přivázanou. Opět nás provází celým příběhem, stejně jako v prvním příběhu rybička. Navíc dokonalá kresba jen doplňuje temný příběh. Hub má cit pro prostor a ten je na každém obrázku zaplněn velkými detaily. Ano, už jsem minule psal, že příliš detailů zakryje hlavní děj, ale při delším prohlížení si každý najde cestu. Navíc, Po-ko-si-la, majitelka tecuba, je fakt jako rozjetý tank. Všude projde. Ano, Po-ko-si-la je dočasně pátý člen již známé čtyřky. Na této pouti se první zimní den k naší partě přidala, aby dělala průvodce. A je to žena činu – akční, nebojácná a umí zpívat. Jen poslyšte sami: „Cestou na Bílou horu, zkřížil mi cestu Tanuki. Vzala jsem do ruky tecubó a praštila jsem ho, ho hóóóó . . .“

Citát: Fuj, cos mi to dal k pití? Vodu!

Musím však přiznat, že první kniha tohoto svazku mě zas tak nešla. Ono se totiž šlo a šlo a šlo . . . Naše pětice prošla sedm chrámů sedmi bratrstev a ve své podstatě se celou cestu nic zvláštního nestalo. Dokonce i sám tvůrce měl asi pocit, že je to zdlouhavé a tak někdy docela dost přeskakoval děj. Avšak konec knihy první má epickou a hororovou atmosféru. Druhá kniha v tomto svazku je akčnější. Konečně se něco děje, ale sranda to nebude. Akorát mě strašně naštvalo, že to, jak dlouho trvalo, než přišla závěrečná bitva, bylo všechno strašně rychle ukončené. 70%

Citát: Proklatě!! Znal jsem věštce, co nebyli tak morbidní . . .

103

02.07.2021 3 z 5

Covenant

Núúk! Bylo to hodně o nudném a opakujícím se putování. Núúk!! Hlavní postavy byly v prvním díle, jaksi charismatičtější. I když Noburo, je pořád skvělá postava. Núúk!!! Zombie byly pěkné, ale i tak to mohlo být epičtější a zombie mohli víc masakrovat. Núúk!!!! Takhle by to bylo hodně slabý nebýt jednoho tvora, který mi během pár okamžiků, přirostl k srdci.. Núúk!!!!!

19.06.2021 4 z 5

p3tris

Příběh je znovu rámován vyprávěním starého mnicha Tikku, který jako chlapec putoval s lovcem démonů jménem Okko a jeho nesourodými společníky. Když je během odpočinku ve městě napaden Naburo dvěma mahócukai (čaroději), vydává se skupina po jejich stopách do sedmi horských chrámů. Jako průvodce se k ní přidává ještě žena, přezdívaná "Po-ko-si-la" a později i jednoruká samurajka Secuko Bašimon s doprovodem arkebuzníků. Ta má totiž s tajemnými mnichy se znakem havrana vlastní nevyřízené účty. Kniha vrcholí akčním finále s dobýváním pevnůstky, do které se zapojí i bojový oblek bunraku a magie. A jehož vyvrcholení má na svědomí nečekaný hrdina. Největší devizou je Hubova kresba, která je na rozdíl od podobných příběhů v asijském podání hodně detailní. I když to zprvu tak nevypadalo, Cyklus země mě bavil možná i víc než Cyklus vody a na další pokračování se opravdu těším.

Související novinky (1)