Modré údolí přehled
Zdeněk Pluhař
Pracovní tématika románu, kterým autor reagoval na nejaktuálnější společenské problémy, které osobně důvěrně znal. Čerpal z fondu vlastních zkušeností na stavbě Vírské přehrady, a kniha spadá do literárního období - budovatelský román. Dialektika velkého společenského procesu je tu zobrazena v bolestných vnitřních proměnách hlavních postav.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Modré údolí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Názorný příklad budovatelského románu v počátcích socialistického realismu určitě sloužil jako vzor pro další spisovatele. A jak se změnily požadavky doby, tak ho autor v roce 1972 přepracoval, nutno přiznat, že k lepšímu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Modré údolí v seznamech
v Přečtených | 5x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 6x |
Štítky knihy
socialismus přehrady, přehradní nádrže vodní stavby budovatelské romány socialistické uměníAutorovy další knížky
1960 | Opustíš-li mne |
1966 | Kříže rostou k Pacifiku |
1981 | Bar U ztracené kotvy |
1979 | Ať hodí kamenem |
1976 | Minutu ticha za mé lásky |
Do tohoto budovatelského románu jsem se pustila díky blízkosti Vírské přehrady, takže to byl takový regionální "must", ze kterého jsem měla ovšem docela obavy. Zvědavost ale byla větší! :) Nutno podotknout, že jsem sehnala pouze vydání z roku 1972, které pravděpodobně není tak "ostré", jako to z roku 1954. I tak se to zde ale hemží soudruhy, úderníky a dělnickou třídou, také však do úst hrdinů vložených řečí o tom, že "páni inženýři" jsou největší zlo, vše patří lidu atd. Rovněž vzdělání a vlastní pracovní zkušenosti autora jsou v knize velmi reflektovány - je zde k nalezení mnoho ohledně injektáže, betonáže a ještě mnohem mnohem více technické látky, kterou jsem absolutně nepobírala. Odmyslím-li si technické popisy, valení socialistických klínů do hlav čtenářů, pak bych řekla, že spisovatelská práce je to skvělá a Zdeněk Pluhař měl opravdu talent na psaní... Škoda té doby...