Moje paměti přehled
Radola Gajda
Enfant terrible české meziválečné politiky přichází na svět 14. února 1892 v Kotoru jako Rudolf Geidl. Za první světové války velí 7. pluku československých legií v Rusku a na konci války aktivně bojuje s Rudou armádou. V září 1918 se stává generálem a mezi lety 1918-1919 působí v sibiřské monarchistické armádě admirála Kolčaka. Po skončení války vystuduje francouzskou Vysokou válečnou školu a jeho kariéra v Československé armádě vrcholí roku 1926, kdy se stává náčelníkem hlavního armádního štábu. Ještě téhož roku je však za své postoje proti Masarykově skupině Hradu a za přípravu státního převratu degradován a propuštěn z armády. V roce 1926 je u nás podle vzoru italských fašistů založena Národní obec fašisticka (NOF), jejímž předsedou se stává právě Gajda. Strana následně hledá inspiraci i u polských „pilsudčíků“ a také u německých nacistů, i když později nastává takzvané protiněmecké období - Gajda chce Němce z Československa vystěhovat, nebo je navrhuje umístit do koncentračních táborů. V lednu roku 1933 dochází v Brně k tzv. židenickému puči. Několik desítek místních fašistů pod velením Ladislava Kobzinka přepadá židenická kasárna s cílem vyvolat protistátní převrat. Akce však končí fiaskem - zatčen je i Gajda, který s pučisty udržoval kontakt a v případě úspěchu měl svrhnout Masaryka a nastolit v zemi diktaturu.Gajdu je potrestán šesti měsíci těžkého vězení; ostatní pučisté na tom jsou nesrovnatelně hůře, například Kobzinek dostal 12 let.Těsně před vypuknutím války stojí Radola Gajda v pozadí dalšího převratu, namířenému proti prezidentu Háchovi , který Gajdu před nedávnem dokonce rehabilitoval. Národní obec fašistická vidí jako budoucí hlavu státu Gajdu, demonstrace naplánovaná na 14. 3. 1939 však nedokáže vzbudit zájem občanů. Gajda usiluje o post předsedy Českého národního výboru, který by se mohl v následující době stát protektorátní vládou. Místo předsedy výboru nakonec získá, ale Němci se soustřeďují na kruhy kolem prezidenta Háchy, takže Gajdova politická kariéra končí. Nepodaří se mu uspět ani v Národním souručenství. Po válce je odsouzen na dva roky, ale po započítání vazby, kde vinou nelidského zacházení téměř přišel o zrak, je téměř ihned propuštěn. Život tohoto končí v Praze, 15. 4. 1948.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Moje paměti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Paměti pro mě našeho nejslavnějšího legionářského generála v Rusku, kdy jeho úspěchy jsou neprávem a dle mého názoru úmyslně opomíjeny. Díky tomuto dílu čtenář se více dozví o bojích v první světové válce, o ovládnutí transsibiřské magistrály československými vojsky a poté o československé politice za první republiky. Tento skvělý voják doplatil na svou naivitu a víru.
Plně se ztotožňuji s komentářem jindrich7442, a dodávám že nebyla v novodobých dějinách u nás více neprávem očerňována osoba než generál Radola Gajda.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Moje paměti v seznamech
v Přečtených | 13x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 13x |
Štítky knihy
fašismus Československé legie legionáři ruská občanská válka (1918-1921) český nacismusAutorovy další knížky
2008 | Moje paměti |
1933 | Stavovská demokracie národního státu |
1927 | Válka a my |
Ano, generál Gajda vadil za prvej republiky, vadil za komunizmu a vadí aj teraz, aj preto je to pozoruhodná osobnosť.