Mosty přes propast času přehled
Ludmila Vaňková
Mosty přes propast času jsou pozoruhodná science fiction skládající se ze dvou knih (Země můj domov, Čas čarodějů) spojených do jednoho svazku. Historicko-fantastická sága předkládá čtenáři originální vizi světa a ve svém pojetí se diametrálně liší od obvyklých sci-fi příběhů stálou přítomností humanitního prvku. Autorka a její hrdinové si kladou otázky o minulosti, přítomnosti a budoucnosti lidstva. Potomci vyspělé lidské civilizace se vracejí z vesmíru na Zemi a setkávají se tu mimo jiné s nesmyslnými válkami, nelidským lovem na otroky a nepochopitelnou náboženskou nesnášenlivostí mezi katolíky a protestanty i mezi jinými náboženstvími.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mosty přes propast času. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (29)
Četla jsem v rámci čtenářské výzvy a jenom proto jsem ji dočetla. Začátek byl strašně rozvláčný a kde jsem čekala akci bylo nekonečné rozebírání emocí. Prostředek byl zajímavější a místy měl děj spád, ale neorientovala jsem se v postavách, spousta linií příběhu se zničehonic objevila a pak jako by na ně autorka zapomněla. A konec mě překvapil tím, že přišel nečekaně. Malé zafilozofování a mapy a dovětky, byla jsem v šoku, jako by to autorku přestalo bavit a jednoho rána si řekla, že to prostě uzavře a přilepila tam dvě stránky. (četla jsem v el. podobě a nesledovala jsem, kde v knize jsem).
Vyzkouším radši nějaký historický román autorky, to byly části, co mě bavily. Ale myšlenka a filozofie příběhu byly skvělé, pokulhávalo jen zpracování.
Místo slov, kterých je škoda, použiji pár citátů z tohoto veledíla:
"Co je to?" zeptal se. (str. 54.)
"Cože?" (str. 61.)
"Proč?" (str. 59.)
"To ne," řekl Koneo znechuceně. (str. 52.)
"Ne!" vykřikla Ren divoce. (str. 14.)
"Ne!" vykřikla. (str. 125.)
"Ne!" (str. 151.)
Související novinky (2)
Knižní novinky (28. týden)
05.07.2020
Knižní novinky (27. týden)
28.06.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mosty přes propast času v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 172x |
ve Čtenářské výzvě | 26x |
v Doporučených | 16x |
v Knihotéce | 118x |
v Chystám se číst | 72x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
středověk cestování časem česká fantasy české sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
1997 | Cval rytířských koní |
1994 | Král železný, král zlatý |
2004 | První muž království |
1995 | Žebrák se stříbrnou holí |
2008 | Příběh mladšího bratra |
(SPOILER) I přesto, že mám ráda fantasy a lehké sci-fi, při této knize jsem se vyloženě trápila. Přiznávám, že na mě byla vyloženě těžká. A to nejen co se týče udržení pozornosti, ale i fyzicky. Tato bichlička totiž váží celých 1067 gramů!
Nicméně, obálka je hezká, a tak nějak si mě přitáhla, že jsem ji dala šanci. Spisovatelka Vaňková je pro mě novinkou, takže neznám její předchozí dílo a nemám s čím srovnávat, ale podle recenzí jí evidentně více sedí historie než sci-fi.
Děj knihy na mě působil mnohdy dosti chaoticky ve smyslu přeskakování časových rovin, ale o tom ta kniha částečně taky je. Hlavní postavy mi příliš sympatické nebyly a těch vedlejších tam bylo mraky, že jsem se v nich dost ztrácela.
Kniha je rozdělena na více časových linií, kdy v první části dvě hlavní postavy, vědci Taré a Koneo, odletí s výzkumnou výpravou na planetu Adalé. Tam plyne čas úplně jinak a zjistí, že na Zemi se stala katastrofa a lidstvo vyhynulo. Kaneo vymyslí plán pro zachování populace a v podstatě se pasuje do role spasitele, což mě trošku iritovalo. Naklonuje se a “vyrobí děti tak, aby se mezi sebou křížily a rozmnožovaly. Muže pojmenovává T1 až T50 jako nějaké tanky. Ženy jsou pod písmenem R, ale některé mají i jména. Mimo jiné jsou mezi nimi Neo a Ré, děti narozené z fyzického splynutí.
Další část je o tom, jak tyto, už dospělé, děti (píšu děti, protože se v průběhu většiny příběhu chovají dosti dětinsky) přilétají na Zemi a jak si vedou, co prožívají. Dostávají se do velmi svízelných situací a pomáhají si při tom vymoženostmi ze “svého světa. Je zde zakomponováno mnoho událostí z historie, vždy obohacené nadčasovými “hračičkami, léky a přístroji. V průběhu několika let života se snaží stále udržet projekt svých předků a zachovat rod. Nemnoží se ovšem jen mezi sebou, jak bylo původně v plánu, ale v několika případech se jejich životy spojí s obyčejnými pozemšťany, či rozšíří své potomstvo opět klonováním.
Autorka jemným způsobem stále připomíná, že člověk je JEN člověk, a ani žádné vymoženosti moderní doby a zázraky nezachrání nikoho před osudovou láskou nebo smrtí. Dost se zaobírá evropskou historií, kterou dokresluje intimnějšími zajímavostmi a hodně filozofuje.