Motolice a plankton přehled
Boris Vian
Nápaditý a fantazií hýřící text odráží životní pocit francouzské mládeže bezprostředně po osvobození Paříže po 2. světové válce. Román, inspirovaný autorovou zkušeností s divokými večírky je popisem jedné velkolepé oslavy a jejího neslavného konce. Kniha popisuje bláznivý večírek příslušníků francouzské zlaté mládeže, v němž září Vianův kamarád a neúnavný bavič zvaný Major, jehož nejpůsobivějším číslem je vyjmutí skleněného a následné pozření. Po divokem mejdanu je čtenář konfrontován s bizarním úřadem, v němž se vyskytují jak úředníci, tak účastníci předchozího večírku, kteří nijak zvlášť nerozlišují zábavu od pracovních povinností.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2013 , GaramondOriginální název:
Vercoquin et le plancton, 1946
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Motolice a plankton. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Po zkušenosti z jiných jeho knih jsem si nalil trochu raketového paliva, neboť je třeba se odpoutat od přízemního logického myšlení a vznášet se minimálně alespoň duševně. I přes toto opatření jsem se bavil asi tak první čtvrtinu knihy. Pak už to bylo mdlé, násilné a nudné. Takže teď si od mistra dám dlouhou pauzu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Motolice a plankton v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 175x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 85x |
v Chystám se číst | 33x |
v Chci si koupit | 6x |
Autorovy další knížky
1994 | Pěna dní |
2005 | Naplivu na vaše hroby |
2009 | Srdcerváč |
1994 | Podzim v Pekingu |
2000 | Červená tráva |
"Nechť mu kojoti naplijí do ksichtu!" zabučel Antiochos rozzuřeně.
"Nač by plýtvali slinou," odtušil Vídal.
------
V dostatečném předstihu bylo rozesláno na sto padesát pozvánek, aby zůstala naděje, že se alespoň devět osob dostaví.
------
"Nechcete, abych vás představil nějakým děvčatům?" vybídl strážníky Major.
"Tisíckrát se omlouváme," odpověděl ten tučnější, s rezavým knírkem, "ale jak se říká, naše povolání nás nutí k buzerantství."
-----
Tohle je jen skromný výběr Vianových zlomyslností, které se mi příjemně četly a nutily mě k pravidelným výbuchům smíchu. Trochu mi vadila počáteční dávka "nedžentlmanství" na způsob pana Feriho, ale chápu (neschvaluji!), jiná doba. Tak budu radši šetřit slinou.