Možnosti transgrese přehled
Marek Petrů
Vývoj soudobých biotechnologií nás nutí položit si zásadní filosofické otázky. Je totiž možné pomocí genových manipulací, neuromanipulací či kyborgizace lidského těla cíleně měnit jak fyzické, tak i psychické vlastnosti člověka. Jakými kvalitami je definováno lidství? Dělá člověka člověkem jeho biologický substrát, tělo, geny, nebo spíš některé hodnoty, které přijímá za své a na základě nichž hodlá směřovat a naplňovat svůj život? A co když jsou některé z těchto hodnot v rozporu s biologickou podmíněností života? Jestliže je lidství definováno spíše určitou spiritualitou než tělesností, je zcela namístě alespoň uvažovat o možnostech, jak vylepšovat biologického člověka.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Možnosti transgrese. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
V češtině dosti ojedinělý úkaz a o to více tuto knihu doporučuji. Tabuizované téma eugeniky pod drobnohledem současné doby a současných možností!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Možnosti transgrese v seznamech
v Přečtených | 7x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
evoluce eugenika kyborgové robotika
Autorovy další knížky
2007 | Fyziologie mysli. Úvod do kognitivní vědy |
2008 | „Přirozenost“ ve filosofii minulosti a současnosti |
2005 | Možnosti transgrese |
2019 | I rodina má svou paměť |
2005 | Kognitivní věda. Úvod do problematiky |
Po slibném začátku a zamyšlení nad smyslem života a evoluce přišla spousta šedi. Kniha ve většině zabíhá do přílišné šíře a míjí podstatu. Opravdu si nemyslím, že lidé, kteří něco podobného budou chtít číst, potřebují, aby jim někdo vyvracel kreacionismus. Pokud jde například o věci jako vysvětlení teorie sobeckého genu a další obecné vysvětlení evolučních principů, budiž, ale ani to už pro mě nebylo nic nového a je to dost daleko od očekávaného tématu. K eugenice se pak kniha vrací až po dvou třetinách. Upozorňuje na to, že eugenika už dnes do značné míry funguje, jen ji tak odmítáme nazývat. Jedná se o potraty na základě průzkumu DNA plodu nebo možnosti nahrazení chybné části DNA při „tvorbě“ nového dítěte. „Nové eugenice nejde o to změnit člověka, nýbrž o to pomoci změnit osud konkrétního jedince dle jeho vlastní volby“ – Nebo spíše podle volby jeho rodičů. Nebezpečí „závodu ve zbrojení“ nebo rizika ztráty diverzity si kniha vůbec nepřipouští. Jediný problém vidí v tom, že i nejlepší geny může zkazit výchova. Nejsem úplným odpůrcem eugeniky, ale přístup knihy mi přijde poněkud lehkomyslný. Dále se kniha zabývá psychologií a věcmi ovlivňujícími mozek mimo genetiku. Na závěr přidává ještě pár úvah o kyborzích a umělé inteligenci.