Mrakodrap přehled

02.01.2021

Za chvíli bude tahle kniha slavit 20 let existence českého vydání, a ona nemá jediný komentář - to mě velmi překvapilo. A ještě víc mě překvapilo, že je to kniha velice povedená, čtivá, plná zajímavých informací nejen z oblasti architektury, ale obecně z ruské, finské a americké historie přelomu století. (V závěru knihy je úctyhodný seznam pramenů, z nichž autor čerpal.)
A mě dostalo třeba tohle:
"Eskovi bylo osm, když 15.února 1899 car Mikuláš II. vyhlásil, že ruská policie bude mít pravomoc i na území Finského velkoknížectví, že se zvyšují daně, že hanobení cara bude stejně jako v Rusku trestáno vězením nebo dokonce smrtí. Rusové se chystali udělat si z Finů dojnou krávu, což vzbudilo hněv, strach a obvinění ze zrady po celé zemi, i v nejodlehlejších končinách, dokonce i v Pyhäjärvi, kde se vesničané obvykle nestarali o nic než o vlastní žaludky a o možnost dostat se k další lahvi vodky."

Prolog je datován 1928, epilog 1933, text mezi nimi je rozdělen do pět oddílů. Hlavní hrdina, finský chlapec Esko, se narodil v roce 1891, a první část knihy (Mýtus) věnovaná jeho dětství, je plná náznaků, dojmů a představ, takže jak se události, které významně ovlivnily Eskův život, opravdu odehrály, si můžeme jen domýšlet. Až tady, u této knihy, mi došlo, jak zásadní pro další vývoj ve Finsku byla říjnová revoluce, kolik životů obětovali, aby i tam nezvítězili "rudí".
Esko se v dětství dozví o existenci výtahu a časem si spojí tento technický vynález se stavbou výškových budov, mrakodrapů - ve finštině pilvenpiirtaja. A my čtenáři se postupně dozvídáme, kdy a proč odešel z rodné země do Ameriky a jak se mu tam dařilo. Esko je velmi zajímavý člověk a jeho pracovní i soukromý život je strhující, už jen kvůli době, v níž žil a pracoval. Ženy hrají v jeho životě důležitou úlohu, vedle matky a v anotaci zmiňované Kateřiny zde vystupuje i další úžasná ženská postava, Anna Harkonenová.
Na konci knihy můžeme sami posoudit, jak se autorovi podařilo popsat ono bouřlivé období historie lidských dějin. Já jsem přesvědčená, že Richard Rayner uspěl na výbornou a zaslouží si velkou pochvalu. Zřejmě díky svému manželství - v roce 1990 poznal ve Finsku svou ženu, knihu věnoval jí a jejich dětem - dokázal spojit finské a americké historické události doslova dechberoucím způsobem. Velké zásluhy na kvalitě této knihy má určitě i překladatelka Tatjana Jandourková, i když pro mě zůstává záhadou překlad názvu knihy.
Ještě začátkem prosince byl Mrakodrap v nabídce dobroblešáku knihkupectví Dobrovský. Teď už ho tam nenajdete, někomu se podařila "dobrovská" koupě. Takže přeju příjemnou četbu plnou zajímavých poznatků i smyšlených osudů, četbu nádherné češtiny, bez tiskařských chyb!