Mravce sa nedajú přehled

27.12.2023

Četl jsem se synovcem a neteří (ne proto, že bych jim to vybral, ale protože to dostali...). Tenhle díl Ferdy Mravence jsem vůbec neznal, z dětství si pamatuju jen trilogii Ferda Mravenec, Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi. Tohle tedy byla i pro mě úplná novinka. A popravdě, snad nikdy jsem neměl z dětské knížky tak rozporuplné pocity.

Na straně jedné je zde hrozně zajímavá a (z dětského pohledu) velmi napínavá příběhová linka, kdy mravenci z jednoho mraveniště jsou ohroženi otrokářskými mravenci z jiného mraveniště. Jde asi o vůbec nejdrsnější příběh Ferdy mravence, v podstatě je to život mraveniště v permanentním válečném stavu, do kterého se postupně zapojují i jiní zástupci z říše živočichů. Stejně jako v jiných Sekorových příbězích, i zde jsou zdánlivě pohádkové motivy založeny na skutečném chování představitelů hmyzí říše. Jak jsem následně zjistil googlením, mravenec otrokářský (polygerus rufuscens) skutečně existuje a skutečně krade kukly jiných mravenců (a hned jsme měli se synovcem a neteří další téma na vyprávění).

Na druhou stranu je pravdou, co zaznělo již v komentářích níže, a sice že knížka je místy až zbytečně ideologicky zaměřená. Patrné je to zejména tam, kde spolu jednotlivé části mraveniště „soutěží“ v rychlosti budování. Chápu, že Sekora napsal toto dílo v padesátých letech a že byl tehdy (zřejmě i upřímně) nadšeným komunistou, nicméně za mě už zbytečně tlačil na pilu a dost si tím shodil jinak skvělý námět. Je to škoda, protože stačilo jen trochu ubrat plyn a z přehnaně okatého budovatelství mohla být přijatelná týmová spolupráce a semknutí se při nebezpečí.