Mrtvá dráha přehled
Alexandr Pobožij
Méně známá kniha, která u nás vyšla v roce 1966, v SSSR v roce 1964. Vypráví o naprosto zbytečné stavbě železniční dráhy na ruském dalekém severu, která už od začátku byla odsouzena k záhubě.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1966 , Svět sovětůOriginální název:
Mjortvaja doroga, 1964
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mrtvá dráha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Informácie o pomeroch na stavbe Transpolárnej magistrály z prvej ruky. Hlúpa idea, hlúpe priority, nedostatok ľudí, materiálu, utrpenie väzňov GULAGu, i všetkých ostatných pracovníkov, ktorí bez dostatočného materiálneho zabezpečenia v otrasných podmienkach stavali túto zbytočnosť. Nie je to čisto budovateľský román, kritika pomerov za Stalina bola po jeho smrti prípustná, no autor zobrazuje i osud jednotlivcov, svojich kolegov a samého seba.
Najhroznejšie na tom celom je, že principiálne chyby v organizácií práce sa dodnes vôbec nezmenili. Či je to miestna, štátna správa u nás, či nadnárodná firma, v ktorej pracujem. Nekompetentní manažéri sa ženú za absurdnými, nič nehovoriacimi číslami a štatistikami, na názor ľudí z terénu a praxe nedbajú a vlastné skúsenosti nemajú. Riešenia, ktoré niekde fungujú, považujú za univerzálne a nerešpektujú lokálne špecifiká. Osobné problémy a konflikty sú prednejšie, ako rozumné fungovanie firmy, štátu. Je to smutné, ale okrem uznania osobnej slobody jednotlivca (uznávam, to je veľký pokrok) sme sa od stavby Transpolárnej magistrály v ďaleko neposunuli...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mrtvá dráha v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Alexandr Pobožij, autor "Mrtvé dráhy", napsal o své knize a o sobě:
".. Koncem 50. let jsem byl pověřen vedením jedné z průzkumných expedic na stavbě železniční dráhy, která spojuje za polárním kruhem města Salechard, Igarku a Norilsk, vzdálená téměř 2000 km.
Román "Mrtvá dráha" je knihou o stavbě této železnice, o naší práci a životě na Severu.
Ve své knize jsem zachoval téměř všechna jména a příjmení. Tatarinov - to je Petr Konstantinovič Tatarincev; jak vidíte, pozměnil jsem trochu jen příjmení, ale nemuselo to být, protože se Petru Konstantinoviči "Mrtvá dráha" líbí.
Záporný hrdina Lazar Malkov se doopravdy jmenuje Lazar Maleckij. Změnil jsem jeho příjmení, neboť jsem bral ohled na jeho samolibost; je to totiž opravdu záporný typ. V knize se poznal a dokonce se snažil protestovat. Všichni ostatní záporní hrdinové mlčeli..."