Můj muž, má žena přehled
Richard Erml
Pohnutkou pro společný manželský život bývá po letech už nikoli oboustranný úchvat, nýbrž hlavně zvyk. Dvojice z Ermlova románu se dokonale zná. Každý partnerův čin i každá partnerčina myšlenka se dají předvídat. Je to unavený a smutný tanec porozumění, ale jeho setrvalost v sobě skrývá i oporu. Třeba právě ve chvíli, kdy se spolu vydávají do Ladaku po stopách dávné cesty, kterou podstoupili v době mládí a zamilovanosti. Jejich cílem jako by bylo i opětovné setkání s moudrým učitelem, jenž by uměl i nyní osvětlit to, co prožívají… Prozaický zpěv o vyhaslé lásce však možná paradoxně vypovídá o její velikosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Můj muž, má žena. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Pocitovka na dva večery, popisující dojmy z přechozeného vztahu s takovou přesností, že bych se nedivil, kdyby autor vycházel z osobních zkušeností. Už vědí všechno. K pochopení signálů vysílaných partnerem ani jeden z nich nepotřebuje překlad (nebo jsou o tom alespoň přesvědčeni). Tajemství se vytratilo.
Díky střídání vypravěčů víme, jak stejnou situaci vnímá každý z nich, v čem se chápou a v čem rozcházejí. Skutečně nezaujaté jsou ovšem pouze názory cizinců, kterým na rozdíl od manželů nechybí odstup. Do aktuálních prožitků se neustále vkrádá minulost plná naděje a vzrušených očekávání. Přítomný moment v sobě nese celou historii jejich vztahu. Vznešenost tibetských hor kontrastuje s pomíjivostí člověčího soužití, s naší zaujatostí sebou samými.
Ocenil bych, kdyby se od sebe způsob myšlení a vyjadřování muže a ženy více lišil, kdyby bylo méně zjevné, že autorem jejich slov je jeden a týž člověk. Některé popisy navštívených míst mi přišly pro vyprávění nadbytečné, vhodné spíše do cestopisu, některé obraty příliš básnické, po boku převažujících věcnějších pasáží rušivé.
V souhrnu ale nadprůměrná domácí próza, která může mít pro toho, kdo si prochází nebo prošel něčím podobným, terapeutický účinek.
Má snad tato kniha vyvolat patos?
Nebo snad pomoci se zorientovat v Indii a popsat její nesporné krásy?
Příběh dvou vyhaslých lidí, vyčerpaných láskou a životem.
Autor knihy vytvořil sympatický manželský pár, který vyráží do daleké Asie, aby zachránil tonoucí se vztah.
Dialogy jsou zajímavé a uvěřitelné, znalost Indie fantastická, a tak není důvod nezačíst se.
Neobvyklá je forma vyprávění v 1.osobě, ale z pohledu více osob. Budu korektní a přiznám se, že jsem více fandil muži, než-li jeho ženě. I když v jistých momentech jsem moc dobře rozuměl jejímu životnímu zklamání.
Povedený je obzvlášť závěr knihy. Ještě dlouho si budete přehrávat atmosféru a dusivý pocit zmaru, který ve Vás zanechal...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Můj muž, má žena v seznamech
v Přečtených | 16x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2021 | Libeňský román |
2018 | Vinnetou naší doby |
2017 | Můj muž, má žena |
2007 | Tibetské nebe, peklo, ráj |
2002 | Zuzanka a tibetské velehory |
Jedna hvězdička za hezkou obálku. Jinak nic na 150 stranách. Manželství dvou naprosto citově prázdných lidí, vyprávěné v ufňukané ich formě střídavě v ženském a mužském rodě. Nemilují se, namají si co dát, život jim protekl mezi prsty. Proč kvůli tomu váží cestu do Tibetu netuším, asi aby kniha byla "in" a koupilo to víc hejlů. Až mi naskakakuje husí kůže z toho, že někdo může takhle promarnit život. Při četbě jsem střídavě upadala do deprese a byla naštvaná.
"Prožít třicet let s někým, kdo mě už po třech letech přestal zajímat? Měla jsem několik šancí to změnit, avšak zvítězila - co? Má pohodlnost, anebo víra, že se věci dějí samy a nemá smysl do nich násilně zasahovat?"