Tatínek a moře přehled
Tove Jansson
Mumini / Muminovci série
< 8. díl >
Když muminí rodina zatouží po změně scenérie, rozhodne se přesunout svůj domov do majáku u moře. Během objevování zákoutí nového domova členové rodiny zároveň zjišťují překvapující a úžasně zábavné věci i sami o sobě. -- zdroj: www.legie.info --
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2014 , Albatros (ČR)Originální název:
Pappan och havet, 1965
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tatínek a moře. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Skandinávská literatura je prostě jiná, ale z téhle knížky jsem v rozpacích. Pohádky o muminech mám moc ráda, ale tady se nedostavil pocit pohody. Z knížky pociťuji spíš neklid a úzkost. Mám pocit, že za příběhem je něco víc, možná nějaká metafora, co mi uniká, nějaká autorčina náročná životní etapa, mám pocit, že mi chybí souvislosti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tatínek a moře v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 117x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 24x |
v Chci si koupit | 26x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1990 | Čarovná zima |
2000 | Čarodějův klobouk |
1999 | Cesta za tatínkem |
2002 | Kometa |
2003 | Bláznivé léto |
Další muminkovské čtení, odehrávající se tentokrát ve zcela jiném prostředí, než je u muminků obvyklé. V příběhu vystupují jen čtyři známé postavičky - tatínek, maminka, muminek a malá Mia, z nichž jedině malá Mia si udržela svůj charakter, jak ho známe již z předchozích dílů, na ostatní zřejmě nějak působila skličující atmosféra drsného ostrova... Kniha je opravdu jiná. Vlastně všechno, co jsem nacházela v předchozích dílech a proč muminky tak ráda čtu, v tomto příběhu hledám jen těžko... Pokud očekáváte krásně vykreslené prostředí nehostinné severské krajiny, melancholické úvahy, ponuré myšlenky, poetičnost, zklamaní nebudete, ale... Jako celek to špatné není, jen prostě Jiné. Moje pocity z knihy jsou asi nejvíc v souladu s hodnocením Witika.
"Když se někdo zlobí, tak ať se zlobí," prohlásila malá Mia a oloupala si bramboru zuby. "Občas se člověk zlobit musí, každý drobek má právo se naštvat. On se ale zlobí špatně, nic ze sebe nevysoptí, on do sebe všecko nasává."
"Milé dítě," řekla maminka. "Tatínek sám ví nejlíp, co chce."
"To si nemyslím," opáčila malá Mia bezelstně. "Neví vůbec nic. Vy víte?"
"Ani moc ne," připustila maminka.