Muž bez vlastností přehled
Robert Musil
Když ve 30. letech poprvé Musilův román vyšel, setkal se u kritiky s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Rozsáhlý román, který staví Musila po bok Kafky, Joyce a Prousta, je situován do Rakouska-Uherska let 1913–1914. Mezi množstvím postav a osudů vystupuje matematik Ulrich, jenž se podílí na přípravách oslav 70. výročí panování „mírového“ císaře Františka Josefa I., které připadají na rok 1918.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
Der Mann ohne Eigenschaften, 1930
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Muž bez vlastností. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)
![Richard Hrob Richard Hrob](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Tak tohle je takový můj nadlidský úkol. Knihu jsem několikrát číst začal,ale pak ji zase na chvíli odložil. Skutečně velmi obtížné čtení. Ale patří mezi největší světová díla. Ale za sebe dávám 3*
![adas44 adas44](https://www.databazeknih.cz/img/users/27_/272515/m_adas44-65f85fa82781f.jpg?v=1710776232)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Po 300 stránkách jsem to chtěla vzdát, ale pak jsem se k tomu vrátila a přišla knize na chuť. Nakonec jedna z nejlepších, co jsem kdy četla, i když kvůli náročnosti (a velikosti stran) se dalo zdolat jen asi 20-40 stran denně. Pak bylo nutné kvůli únavě přestat a pokračovat nějakou "normální" knížkou, kterou jsem měla zároveň rozečtenou. Postavy mi uvízly hluboko v paměti - Ulrich, Diotima, Bonadea, generál Stum von Bordwehr, Agáta, Rachel, sekční šéf Tuzzi, Klarissa, Walter, Gerda - jsou skvěle propracované a popsané, vidím je jako skutečné osoby. Už jen to, že si dávno po přečtění pamatuju jejich jména to potvrzuje :-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Muž bez vlastností v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 86x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 11x |
v Mé knihovně | 77x |
v Chystám se číst | 192x |
v Chci si koupit | 34x |
v dalších seznamech | 9x |
Autorovy další knížky
1998 | ![]() |
1980 | ![]() |
2011 | ![]() |
1991 | ![]() |
1969 | ![]() |
„Nechceš vědět, zdali jsi udělala něco dobrého nebo zlého, ale zneklidňuje tě, že děláš obojí bez důvodu!“
No, byla to výzva, to rozhodně ano, soukal jsem do sebe Muže bez vlastností mnoho měsíců (a musel prokládat jiným čtením) a vlastně mu nikdy úplně nepřišel na chuť tak, jak jsem na to zvyklý u jiných složitých románů, třeba Dostojevského nebo Pasternaka. Ale zároveň jsem nějak stále nechtěl Kakánii opustit, takže jsem se nakonec došoural až do konce. Lépe řečeno: došoural jsem se na poslední větu, nikoli k autorově zamýšlenému vyústění. Možná i proto jsem toho ani na konci moc nepochopil (ale nejspíš bych se smyslu nedobral ani pokud by nám pan Musil zanechal své dílo kompletní, obávám se).
Říkám si, že ty obecné čtenářské rozpaky jsou zde vlastně namístě, že jsou patřičným výsledkem autorova záměru. Píše o bezúčelnosti a ztrátě smyslu a čtenář nechápe proč. Píše o zpochybňování absolutních pravd, relativizaci hodnot a směřování do chaosu a čtenář se v příběhu nemůže o nic trvale pevného opřít. Píše o odcizení a čtenář se cítí srdcem daleko. Píše o muži bez vlastností a hodnot a čtenář marně přemýšlí, proč by k němu měl cítit nějaké sympatie. Píše o nudném světě a … čtenář se nudí.
„Je tak snadné mít činorodou energii, a tak nesnadné hledat její smysl! To dnes chápe jen velmi málo lidí. Proto vypadají lidé činu jako hráči kuželek, kteří jsou schopni, tváříce se jako Napoleon, porazit devět dřevěných panáků. Ani bych se nepodivil, kdyby se nakonec vrhli surově jeden na druhého jen proto, že jim přes hlavu přerůstá nepochopitelnost toho, že všechny činy nepostačují!...“
Má teda čtení Musila cenu těch dlouhých hodin strávených při knížce? Řekl bych nakonec, že ano. Je zde hodně dobrých postřehů a úvah, chytře formulovaných. Taky pár zajímavých dílčích příběhů (trpaslík a služebná, třeba. Nebo Agáta a starý pán). Je to také dobrý skupinový portrét bezduchosti maloměšťáckého myšlení. A někdy – jen občas a jen na chvilku, zvlášť při rozhovorech tête-à-tête – mu pan spisovatel přidělí i nějaké ty vlastnosti, dokonce dobré.