My přehled
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize My. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (163)

„Ja, D-503, Hlavný konštruktér Integrálu, som len jedným z matematikov Jednotného štátu. Moje pero, navyknuté čísliciam, nie je schopné vytvoriť hudbu asonancií a rýmov. Pokúsim sa zaznamenať len to, čo vidím, čo si myslím – presnejšie, čo si myslíme MY (...) Ale bude to derivát nášho života, matematicky dokonalého života Jednotného štátu...“
Vo farebne košatom a na metafory bohatom románe so sci-fi prvkami autor varuje budúce generácie pred stratou slobody a individuality jednotlivca z vlastného presvedčenia v prospech spoločnosti. K svojmu posolstvu zároveň pridáva varovanie pred technokraciou a mechanizáciou človeka a filozoficko-psychologické úvahy o samotnej ľudskej existencii.
„... Zamjatin ukazuje, kde skryte mieri technicky vyspelá spoločnost ... je to džin, ktorého ľudia bezmyšlienkovite vypustili z fľaše a nedokážu ho vrátiť späť.“
(George Orwell)


Žádné lehké čtení. Musela jsem se na 100% soustředit. Bylo znát, že knížka vyšla před 100 lety a mě chvilku trvalo, než jsem se začetla. Příběh je zajímavý, ale trochu chaotický, psaný formou deníkových zápisků.
Související novinky (2)
Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
24.03.2024
Nové eknihy zdarma (červenec, 6. díl)
09.07.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha My v seznamech
v Právě čtených | 25x |
v Přečtených | 1 095x |
ve Čtenářské výzvě | 144x |
v Doporučených | 94x |
v Mé knihovně | 380x |
v Chystám se číst | 642x |
v Chci si koupit | 138x |
v dalších seznamech | 16x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno ruská literatura rozhlasové zpracování fiktivní deníkyAutorovy další knížky
1989 | ![]() |
1999 | ![]() |
1970 | ![]() |
1934 | ![]() |
1967 | ![]() |
(SPOILER) Wow, tak tohle mě fakt dostalo! Kniha „My“ od Zamjatina mi neskutečně připomněla Orwellovo „1984“. Antiutopický svět, kde se potlačuje individualita, společnost řídí jedna strana v čele s jedním vůdcem, soukromí neexistuje a myšlenky jsou zločin? Zní to povědomě, že? Ale hádejte co? Zamjatin to napsal skoro 30 let před Orwellem! A to bez zkušenosti s totalitními režimy.
Hlavní hrdina D-503, matematik, který miluje svůj Jednotný stát, se zamiluje do I-330 a začne pochybovat o všem, čemu věřil. Pod vlivem I-330 se D-503 dokonce zapojí do revoluce s cílem svrhnout tyranskou vládu, ale jak už to v dystopiích bývá, revoluce nedopadne dobře. A pak přichází Stroj, děsivý nástroj režimu, který popravuje každého, kdo se odváží odporovat.
Už Orwellovo „1984“ mě zasáhlo svou silou a poselstvím. Ale „My“ má punc originality, protože vzniklo dřív. A ten deníkový styl vyprávění? Ten je vlastně také okopírovaný. Ale co je na „My“ jiné, je provázanost s matematikou, s exaktní vědou, která má naplánovat dokonalou společnost. A právě ten matematický jazyk, ty složité konstrukce, dělají z „My“ náročnější četbu. Ale věřte mi, stojí to za to! Ponořte se do světa, který předběhl svou dobu a inspiroval jedno z největších děl světové literatury. A tak trochu neprávem zůstalo trochu opomenuto.