Myrha, zlato a kadidlo přehled
Slobodan Novak
Ve svém vrcholném díle, románě Myrha, zlato a kadidlo (1968), přeloženém už takřka do všech světových jazyků, napsal Novak v mnohém symbolický příběh o zoufalém hledání smyslu života a přijatelné seberealizace. Jeho nehrdinským hrdinou je intelektuál, válečný invalida, který na jednom nádherném jadranském ostrově (Rabu) pečuje o jiného invalidu, invalidu poválečného míru, "historického invalidu konfiskace, znárodnění a kolektivizace", o živou mrtvolu stařeny, panovačnou lidskou trosku, jež trpí zácpou a vyprazdňuje se v 18denních cyklech, které určují běh života jejího opatrovníka a jeho ženy. Děj románu se odehrává během jednoho takového cyklu - od předvánočního adventu do Tří králů - a je vrchovatě naplněn ironickými a sebeironickými úvahami životem deptaného hrdiny o životě a smrti, samotě a věčném a marném zápase se zlem, do kterého je člověk vržen a jež kolem sebe také sám rozsévá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , ArgoOriginální název:
Mirisi, zlato i tamjan, 1968
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Myrha, zlato a kadidlo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Myrha, zlato a kadidlo v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 15x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
1985 | Pět jugoslávských novel |
1999 | Myrha, zlato a kadidlo |
1971 | Deset jugoslávských novel |
1966 | Stratený domov |
V téhle knížce charvátského spisovatele Slobodana Novaka se zdánlivě vlastně nic neděje. Odehrává se okolo Vánoc v roce 1966 na ostrově Rab v Jaderském moři. Hořce vtipné, sebeironizující, trpké, ale nakonec smířené vyprávění je symbolickým vykreslením rozčarování z bolševické revoluce. Děj knížky je ubohoučký, čtyřicetiletý profesor, bývalý bojovník za "svobodu", se z neznámých příčin (snad jen z dobroty srdce a zlého svědomí?) stará o lidskou trosku, "ležáka", bývalou hraběnku Markantuovou, které kdysi patřila většina ostrova, po znárodnění z jejího majetku a společenského postavení nic nezbylo. Vlastně nevíme, zda je dementní nebo to jen hraje, a neví to ani její pečovatel. Knížka svým vyzněním, určitou něhou a skoro zenovou netečností docela překvapivě a možná ne zcela úmyslně vybízí k prožívání přítomného okamžiku, jak je to teď moderní. Tohle čtení není pro každého, ale čtenáře rozhodně obohatí.