Myšlení jako vášeň přehled
Rudolf Zahradník , Lenka Jaklová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386776/mid_mysleni-jako-vasen-Rhm-386776.jpg
5
1
1
Ing. Rudolf Zahradník DrSc, spoluzakladatel české kvantové chemie, od roku 1993 předseda Akademie věd České republiky, na veřejnosti známý jako neúnavný obhájce rozumu proti pověrám, nechává čtenáře nahlédnout do svého bohatého soukromého, společenského a badatelského života.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Myšlení jako vášeň. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Myšlení jako vášeň v seznamech
| v Přečtených | 1x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v dalších seznamech | 1x |
Rozhovor s prof. Zahradníkem vznikal v roce 1998, když už měl za sebou všechny zásadní vrcholy svého úžasně bohatého života a mohl zpětně hodnotit lidi, události, politické režimy v komplexním pohledu. Rudolfa Zahradníka považuji za jednu z posledních velkých postav československé vědy, za člověka s charakterem, vášní pro zvolený obor a s pevným občanským postojem.
Epizody jeho života jsou výmluvným svědectvím toho, jak poválečná generace nadšených českých přírodovědců - matematiků, fyziků, chemiků, biologů - na jedné straně dosahovala úžasné úspěchy i v mezinárodním kontextu, na straně druhé jak byli ve svém vědeckém bádání omezováni komunistickou ideologií, masově rozšířeným udavačstvím a kariérizmem a rovněž zastaralým technickým vybavením, které je značně brzdilo, ale současně i nutilo vynalézat nové, originální cesty řešení.
S trpkostí Rudolf Zahradník mluví i o tom, jak se nenaplnily předpoklady, že polistopadová česká společnost pochopí a náležitě podpoří význam přírodních věd pro vývoj společnosti i pro ekonomiku státu, i o tom, jaké boje musel ve funkci prezidenta Akademie věd svádět s českou vládou o rozpočet a vlastně o zachování AV vůbec (zajimavé jsou epizody s Václavem Klausem). Byl trpce zklamaný z klesající úrovně studentů vysokých škol ("Fakt, že je i dnes ještě možné projít některé fakulty ležérním způsobem, to je jedna z ostud České republiky." - s. 80), a to ještě nevěděl nic o tom, jak to vypadá na "plzeňských právech" a podobných obskurních tzv. vzdělávacích institucích.
Na jeho povaze a vyznávaných hodnotách se hodně podepsalo rodinné zázemí a také jeho příslušnost ke slavné Dvojce - skautskému oddílu vedeného J. Foglarem. Zaujmou zde popisy některých až drsných aktivit Foglarových skautů - ty děti se z překážek a těžkostí nehroutily, ale naopak zocelovaly.
(Nejen) zájemcům o přírodní vědy doporučuji.