Mýty o socialistických časech přehled

26.03.2020

Jsem ročník 1988 a často se dostávám do křížku se staršími lidmi, kteří s růžovými brýlemi vzpomínají na to, jak se všichni měli za komančů dobře. Protože mi dochází munice, když moje argumenty nezabírají, sáhla jsem po této knížečce. A jsem trochu zklamaná. Možná je to tím, že nejsem cílová skupina, ale taky mi nesedl způsob psaní a vyprávění a myslím, že se kniha zaměřuje na společensky spíše málo palčivá témata (např. Mýtus všichni měli rádi Karla Gotta), ale o normalizaci ani ťuk. Když se na to podívám očima středoškoláka, nechápu, proč je vysvětleno slovo papaláš, ale slovo chartista už ne. Nejvíc mě zajímala kapitola o zdravotnictví, ale přesvědčivá tedy nebyla.

Myslím, že jsem docela zasloužilý pamětník, tudíž si dovolím k binyskovi poznamenat, že si asi plete -ismy (jakékoli) a utopii (Thomas More). Marx ve svém díle jasně deklaroval, že bez revoluce, tedy krve, to nepůjde. No a Lenin vylepšil Marxův socialismus o orientální despotismus. Děkuji, nechci. No a co se týče jeho syna, předpoklad, že bude číst co mu předloží tatínek, je stejně naivní, jako si myslet, že existuje nějaký spravedlivý sociální systém. Dovolím si ocitovat pana Winstona Churchilla: "Demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký si umím představit. Až na to, že neexistuje žádný lepší." A přidám ještě dva od téhož autora: "Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.", "Kdyby byli komunisté na Sahaře, byl by i písek na příděl."