Mzda činu - Vojenské řády a vyznamenání třetí říše přehled
Jakub Wolf
Při letmém pohledu se může sešit Mzda činu jevit jako faleristické album. Při pohledu bližším tomu tak ale docela není. Text na předsádce adresuje sešit ¨tobě německá mládeži¨. Sešit má prý povzbudit tuto mládež k činům, jejichž odměnou jsou řády zde vyobrazené. Již nad tímto textem se vznáší přízrak Volksturmu, kdesi v jeho pozadí je nám téměř spatřit útok divize Hitlerjugend na polní lopatky proti americkým kulometům. Přehled vybraných vyznamenání s jenoduchými popisy akcí za něž byly uděleny.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mzda činu - Vojenské řády a vyznamenání třetí říše. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mzda činu - Vojenské řády a vyznamenání třetí říše v seznamech
v Přečtených | 9x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Do jisté míry naučná, o dané době neúplně vypovídající knížka, z níž chci podtrhnout opakující se slovní spojení “může být udělen“. Z jiného úhlu knížka o odvaze, vytrvalosti, sebepřekonávání (sebeobětování) jednotlivců, kterým jde jen o postup vpřed. Proti stanovenému nepříteli. // Je na každém čtenáři, co si vybere... Nebýt však úvodního rozboru Jakuba Wolfa, který ji svým ironickým tónem drží na zemi, který dobře narušuje tu zdánlivou soudržnost, byla by to kniha nebezpečná. Snad proto, že nepřipouští strach a nevidí smrt. Snad proto, že tu platí, že „všechny činy překoná ten, jenž nepříteli zabrání ve spojení, připraví ho tedy o možnost jednat aktivně“.
Při prohlížení kreseb jsem si vzpomněla na hraběte von Stauffenberga (1907-1944) a na o generaci mladšího Willyho Petera Reese (1921-1944), který je zde na DK podepsán pod knihou: S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944). // Kousek z ní opisuji i sem.
-----------------------------------
„Chtěl jsem alespoň ve svém nitru zůstat tím, kým jsem byl před narukováním. A i to bylo těžké, neboť všechny myšlenky na budoucnost prchaly před nesmírnou hrůzou a těžko jsem přemáhal zdrcení, které mi přinášel život vojáka. Zvykl jsem si ale nebýt nikdy sám, a přesto být vždy cizincem mezi cizími lidmi, oddělen od mých druhů druhem, duší, stylem života a chováním... “