Na hradě & v podzámčí přehled
Václav Rambousek
Po vyřízení komunistů se jedna parlamentní strana pokusila prodat získaná ministerská křesla v příštích – čekalo se vítězných – parlamentních volbách. Nastalou aféru Partaj, vlastně její Předseda, ustál. Ale v každodenním stranickém životě bylo třeba řešit hned to a hned tamto a hlavně byl nebezpečný případ Předsedova řidiče. Na okrese zase měli starosti s těmi volbami, volební kampaní a jak sestavit kandidátku, zatímco radní v městečku bez úspěchu hlasovali o pořadí jednotlivých investičních projektů, až se to vyřešilo v tichosti v zákulisí a nikdo nic nevěděl. Viktorka se po měsíce potuloval v podzámčí a v městečku, protože to bylo poslední místo, kde byla spatřena jeho dcera. Pak měl štěstí. Na Hradě si Prezident připravoval projev. Pačolka, která se ukázala být nepřímou příčinou smrti Viktorkovy dcery, rozháněla plyšovým tygrem holuby dole na náměstí, zatímco na Hradě si lámali hlavu tím, proč mají daňové zákony po deseti letech existence mnohokrát víc slov a výjimek, než měly na počátku. Taky v podzámčí nedalekého Humprechtu obecní radní vejrali na to, že se hlasováním nikam nedostanou. Potenciální koaliční partneři Partaje už zjistili, že nejsou koaličními partnery, a Předseda ke svým novým poslancům promluvil s takovou bolševickou otevřeností, že někteří zalapali po dechu. Na okrese viděli, že okresní konference a předvolební mítinky s jejich voliči nejsou žádná prdel. A do toho Prcinova levota…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na hradě & v podzámčí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na hradě & v podzámčí v seznamech
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 1x |
Podprůměrná, neobratná a a celkově nepovedená údajná satira, která odhaluje, že autor prostředí, jemuž chce "nastavit zrcadlo", příliš nerozumí. Je to na úrovni jakési hospodské povídačky o tom, jak je všechno naprd, všichni kradou a jsou neschopní. Vhodné jen jako příspěvek k posílení "blbé nálady". Ale co pak? Pozvat sem Rusáky, aby tu zase udělali "pořádek", když si ho neumíme udělat sami? Nebylo by spíše lepší a pustit se osobně do té nelákavé a nevděčné veřejné práce než jen planě skuhrat a nadávat? Přečtěte si radši Karla Havlíčka Borovského, T. G. Masaryka nebo Bohumila Doležala, než Rambouska.