Na konci aleje přehled
Valja Stýblová
Osudy starých lidí a jejich mentalita nejsou zdaleka tak šedivé, jak si myslí mladší generace. Berní úředník Skoumal žije v domově důchodců, nespokojený se svými chorobami a rodinnými vztahy, a vše si vynahrazuje sledováním lidí ve svém okolí, kterým se snaží zasahovat do života. Žádnou tragédii nezpůsobí, spíš jde o komické a směšné situace umocněné jeho sobectvím. Psychologicky působivé líčení posledního úseku života dává tušit, že to, co se jeví jako stařecký vrtoch, bylo v povaze člověka, už když byl mladší, a je to dobře čitelné z jeho vztahu k druhým lidem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na konci aleje. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Pan Skoumal si dobře všímá lidí, ale jeho závěry ne nutně musí být správné, navíc je podezíravý a jak sám říká - nevěří nikomu. Tím si však sám škodí, a nejen sobě. Je smířený s tím, kde a jak žije a je spokojený, protože sám si umí dobře a logicky spočítat, že jinde by tomu tak nebylo. Relaxační čtení i s trochou humoru.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na konci aleje v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 121x |
| ve Čtenářské výzvě | 7x |
| v Doporučených | 6x |
| v Knihotéce | 97x |
| v Chystám se číst | 21x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
stáří česká literatura psychologické romány senioři sobectví domov důchodců české rományAutorovy další knížky
| 1970 |  Mne soudila noc |
| 1959 | Dům u nemocnice |
| 1966 | Až bude padat hvězda |
| 2001 | Nenávidím a miluji |
| 1984 | Princ a Skřivánek |
Přiznávám, čekal jsem víc. Dlouho trvalo, než se kniha trochu rozjela. Augustin Skoumal byl vypočítavý sobec a ani jiná postava mi po dočtení chybět nebude. Něco z příběhu bylo předvídatelné a konec byl takový nijaký. Prostředí domova důchodců nabízí velký románový potenciál, ale tady nebyl zcela využit.
Citace: Nebo dorty s máslem a šlehačkou! Já jsem několikrát u stolu vykládal, že na cévy to je přímo jed, vždyť dnes se člověk o tom všude dočte. Ale ona se mi směje do očí a druhým vykládá, že ona umře na kornatění a já že umřu ze strachu z kornatění.