Na křídle větrného mlýna přehled
František Kožík
Životní osudy malířky Zdeňky Braunerové, blízké přítelkyně řady význačných českých umělců. Dílo je zároveň plastickým obrazem českého národního života,zejména jeho uměleckých vrstev v letech 1875-1920. Vyprávění je střídavě situováno do Prahy, Roztok, na Moravské Slovácko a do Paříže.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na křídle větrného mlýna. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (27)
Čtu teď zcela záměrně romány o umělcích a moc si užívám tu rozmanitost v pojetí. Tento román hodnotím níže z toho důvodu, že styl, který autor zvolil považuji za mírně zastaralý. Děj se vleče, zvraty žádné. Ale není to špatná kniha. Zdeňka by si zasloužila film!
Se Zdenkou Braunerovou jsem se seznámila obráceně, nejdříve to byla návštěva jejího ateliéru v Roztokách, pak několik výletů k Vltavě, do Unetic, návštěva Levého Hradce a nakonec procházka Tichým údolím, to vše mi připravilo patřičné zázemí pro čtení. Knížka byla hutná, nejednalo se pouze o její životopis, ale o zmapování kulturní i politické atmosféry spolu se vstupem mnoha aktérů, které známe jak z literatury, tak z dějepisu. A bylo to dost podrobné, žádné velké opisy přírody, spíše rozhovory, úvahy, spory, některé žabomyší, některé podstatné, protože dobu zastřešovala ještě monarchie a ne každý viděl přínos v češství .
Zdenka byla intelektuálně na výši, kromě toho, že byla malířka, všichni obdivovali její úžasný literární přehled, Zeyera, svou lásku, citovala zpaměti a Mrštík si byl také vědom jejího vkladu do své tvorby.
Četla jsem nezkrácené vydání a mnohokráte jsem myslela na pana Kožíka, který měl 25 let, když Zdenka zemřela. S největší pravděpodobnosti se jejich cesty nezkřížily. Přesto je v jeho románu toho tolik, že přemýšlím, jestli mu stačili pouze zdroje (dopisy, novinové články, literatura, psané vzpomínky a životopisy ostatních). Jak to nastudoval a vykreslil každou skutečnou postavu, domyslel jejich život do nejmenších detailů, dal jim řeč, povahu, myšlenky.
Dnes už asi těch čtenářů, kteří by se chtěli ponořit do ne tak vzdálené minulosti moc není, ale my zbylí jsme za toto dílo rádi.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na křídle větrného mlýna v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 117x |
ve Čtenářské výzvě | 12x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 91x |
v Chystám se číst | 52x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
životopisy, biografie české malířství životopisné, biografické romány čeští malíři Zdenka Braunerová, 1858-1934
Autorovy další knížky
1954 | Největší z Pierotů |
1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
1989 | Na křídle větrného mlýna |
2006 | Synové hor |
1988 | Svátky krásné hvězdy |
Malířka Zdenka Braunerová je výrazná osobnost přelomu 19. a 20. století. Velice si cením precizní práce Františka Kožíka, který prostudoval všechny dopisy, které Zdéna psala své sestře Anně do Paříže, kde se provdala za francouzského malíře. Odtud čerpal věrohodné informace o životě a soukromí Zdény. Dozvěděla jsem se spoustu informací o spisovatelích a básnících, se kterými Zdéna udržovala kontakt. Jí nejbližší byl Julius Zeyer, ale samozřejmě že se stýkala i s Vrchlickým, Sovou, Březinou, Sládkem. Intimní vztah měla s Vilémem Mrštíkem, jejich svatba však nedopadla a chování Viléma je i do dnešních dnů odstrašující pro všechny dívky, které chtějí ryzí a upřímný vztah s partnerem. Velice si rozuměla s literárním kritikem F. X. Šaldou. Byla ženou, která v době národního obrození udělala mnoho pro Čechy. Ráda bych zmínila i významné osobnosti jako je mecenáš Vojta Náprstek, bez kterého by žádný sochař Bílek neexistoval. Kniha je hodně mnohomluvná a podrobná. Někdy jde až do příliš extrémních detailů v rozhovorech.