Na stříbrných křídlech mládí přehled
Barbora Markéta Eliášová
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na stříbrných křídlech mládí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na stříbrných křídlech mládí v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 1x |
Štítky knihy
červená knihovnaAutorovy další knížky
1943 | Japonské pohádky |
1924 | Dcery Nipponu |
1925 | V Japonsku v dobách dobrých i zlých |
1915 | Rok života mezi Japonci a kolem zeměkoule |
1944 | Hanako |
Rozveselila se i paní ministrová, a ukázalo se, že je zcela příjemná a nijak se nesnaží, vynikati nad druhé. Hlavním středem pozornosti byla ovšem Gerta, která měla milé úsměvy a srdečná slova pro každého. Mluvila anglicky, francouzsky, německy, jak si kdo přál, a byla by mohla hovořiti ještě holandsky a malajsky. Oba tyto jazyky nazývala svou mateřštinou, neboť její matka byla
Malajka a otec Holanďan.
Nejvíce se kolem exotického hosta točil Miloš a jeho jindy pobledlý obličej ztratil dnes svůj znavený výraz a byl oživen novým zájmem. Litoval v duchu, že je zde Jarmilka, jíž se podle matčina příkazu měl věnovat nejvíce. A vůbec dnes měl "službu", jak si s otcem povídali již včera, když byly rozdíleny úlohy, a nemohl se tedy věnovati výhradně své zábavě. Měl zahájiti tanec s paní ministrovou, neboť jeho otec, pan domácí i Karel Kovář nebyli tanečníky. Měl se také postarati o to,aby se dobře bavila dcerka paní ministrové, šestnáctiletá Miluška a její sestřenice Tylda, takové "divoké žáby", jak jim obyčejně říkal.
Měl tu ovšem několik kamarádů, kteří byli vydatnou pomocí, ale sám byl přece hlavní osobou a musil se starat, aby se nikdo nenudil, hlavně děvčata, aby se pobavila a podle chuti vytančila.
Tak ovšem nemohl být stále tam, kde by býval nejraději
- u krásné Gerty. A bylo mu k zlosti, když viděl jak Gerta i Jarmilka se živě baví s Jirkou a jemu se stále do cesty plete "potřeštěná Miluška" , děvče vytáhlé a tak hubené,
že při tanci s ní cítil v rukou pouze kosti. Sotva ji na chvíli předal některému kamarádovi a postavil se ke skupině Gertině, už se tu zase před ním objevila a smějíc se čemusi nebo ničemu, táhla jej dokola. Tančila nejraději s ním, protože byl zde nejlepším tanečníkem a sama byla do tance "jako blázen", jak říkala její matka.
V románu si autorka vytváří svět, který s ohledem
na své dětství nemohla prožít a tak ho alespoň
ve fantazii zaznamenané do stránek této milé knížky.