Na vlastní kůži přehled
Heda Kovályová
V knize Na vlastní kůži zachycuje Heda Kovályová-Margoliová, manželka Rudolfa Margolia, popraveného v politických procesech r. 1952, své životní vzpomínky od 2. světové války až do roku 1968: útěk z koncentračního tábora, posléze život v dusné atmosféře padesátých let, krutý úděl po mužově popravě v roce 1952. Kniha vyšla poprvé v r. 1972 v nakladatelství manželů Škvoreckých Sixty Eight Publishers v Torontu, byla přeložena do mnoha jazyků a setkala se se zcela mimořádným ohlasem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na vlastní kůži. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
Dlouho jsem váhala, jak tuto knihu hodnotit. Přiznám se, že jsem hlavně očekávala barvitý popis útrap prožitků Hedy v koncentračním táboře, místo toho se hl. hrdinka soustředila především na popis poválečné doby.
Kniha je útlá, rozdělená pouze na pár kapitol a obsahující fotografie Hedy a Rudolfa a dalších členů rodiny.
Překvapilo mě celkem, jak autorka briskně přeskočila pobyt v koncentráku, jako by to z jedné strany nestálo za zmínku. Víc mě ovšem překvapilo, že se úplnou náhodou dozvíme, že již je za Rudolfa provdaná, chvíli jsem měla pocit, že jsem musela přeskočit v ději o několik stránek.
Myslím, že autorka popsala mentalitu lidí, takovým způsobem, že ji lze bez problémů aplikovat na dnešní čí jakoukoli nedávnou dobu. Myšlení lidí se ani napříč staletími v podstatě nemění. A vždy bude společnost rozdělená a tvrdě bojujíc či naopak přehlížejíc proti sobě.
Nemohla jsem si však najít sympatie k Hedě a dle zdejších komentářů v tom evidentně nejsem sama.
Přečetla jsem hodně knih na předválečná, válečná a poválečná témata už jako dospívající čtenář, ale v tom posledně zmíněném období jsem vždycky měla trochu chaos a dalo mi docela zabrat, než jsem se dopídila k nějakému srozumitelnému objektivnímu vysvětlení. Číst tuhle útlou knížečku už tehdy, mohla jsem mít jasno hned.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na vlastní kůži v seznamech
v Přečtených | 94x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 19x |
v Knihotéce | 45x |
v Chystám se číst | 104x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) životopisy, biografie česká literatura 50. léta 20. století komunismus politické soudní procesy vystěhovalci, emigranti emigrace LodžAutorovy další knížky
2003 | Na vlastní kůži |
2013 | Nevina aneb Vražda v Příkré ulici |
2015 | Hitler, Stalin a já - Ústní historie dvacátého století |
Původně jsem chtěla knihu jen ohvězdičkovat, ale když jsem četla některé místní komentáře, nedalo mi to a chci se vyjádřit. To jako vážně někdo tak ujíždí na mučení v koncentracích,že mu to pak v knize chybí? Že je někdo zklamaný, když nedostane dostatečnou dávku krvavé lázně? Já si každopádně myslím, že to, co prožila paní Heda po návratu do Prahy a poté i po procesu s jejím manželem, pro ni možná bylo o dost horší a šílenější než samotný koncentrák. Tam měla proti sobě jasně definované nepřátele. Tady se nepřáteli stávali její známí, kolegové, nadřízení, sousedé. A že líčí hlavně svůj život? O tom snad ví nejvíce, ne? Naopak oceňuji,že se o svých nejmilejších nerozepisuje do detailu. Ne každý třeba stojí o publicitu.
Děj více prozrazovat nechci. Ale k přečtení knihu doporučuji stoprocentně.