Nákres slovanského bájesloví přehled

26.08.2017

Nákres slovanského bájesloví je v našich zemích vskutku unikátní prací tehdejší doby. Tato bohatá práce byla zaměřená svým velikým, démonologickým obsahem na báječné představy národů slovanských, včetně našich zemí českých s porovnáním i k národům ostatním. V knize není ani snad cílem vytyčiti, co je ryze slovanské, nýbrž spíše poukázati čtenářům, co jest v představách báječných dlouhá léta charakteristické pro národy slovanské a v čem jsou si tyto představy podobné s národy jinými. Kniha se začíná představami kosmologickými, dále je zde kapitola věnovaná stvoření člověka a též představy o životě záhrobním. Dále se kapitoly věnují možnému božstvu pohanských Slovanů. V této kapitole je autor dle mého názoru zvláště opatrným a snaží se čtenáři přiblížit možnou shodu mezi slovanskými bohy, jejich těžko dohledatelný původ, či možné spojení jejich jmen s příchodem křesťanských nauk a následných světců. Poukazuje i na možné přijetí některého světce za přímého boha, tedy jakési obrácení křesťanského světce v pověru pohanskou, dle záznamů z kronik, na které v těchto kapitolách autor poukazuje. Velice zajímavé bylo i podání možných shod mezi názvem určitého božstva a mezi možnými, žijícími a významnými osoby pohanských Slovanů. Autor líčí možný dualismus v bájesloví slovanském, o kterém ovšem víme málo. Poté přichází na řadu kapitoly o zosobňování zjevů přírodních krás. Přichází kapitola o Slunci, měsíci a hvězdách. Ku přečtení je poté i kapitola o zjevech oblačných. Rovněž je zde přítomna velice zajímavá kapitola o osudu a bytostech s osudem spjatých. Též zde nalezneme kapitoly o vilách, rusalkách, o bytostech lesních, vodních, skalních či o Poludnici. Rovněž jsou zajímavé kapitoly věnované vědmám, můrám, vlkodlakům a upírům. Po nich přichází zosobňování svátků... Vskutku velice zajímavá a čtivá kniha, též poukazující na různé zvyky a pověry. Celkově kniha poukazuje tak na možné představy starých slovanských národů, které se v podobných a mnohdy již odlišných podobách s jádrem se však sobě podobajícímu, mohly vyskytovat v národních tradicích slovanských národů a v jejich poetické slovesnosti lidové. Knihu tuto vlastním doma v originálním vydání z roku 1891.