Námořnictvo za povstání boxerů 1900 / Vzestup a pád pevnosti Tsingtao 1914 přehled
Milan Jelínek
Námořnictvo za povstání boxerů 1900. V obsahově opět u nás ojedinělém publicistickém vyprávění si všímáme především podílu vojenských námořnictev spojenců na potlačení jednoho z největších povstání v Číně v l. 1889–1901 (větší bylo jen povstání tchajpchingů v l. 1854–1860). Stručně pojednáváme o příčinách vzniku povstání, ale pak už se do u nás málo známých, pozoruhodných podrobností věnujeme přípravě mocností na zásah na západním pobřeží Žlutého moře. Významnou pozornost věnujeme záchranné expedici adm. Seymoura směřující k vyslanecké čtvrti v Pekingu, které hrozilo vyhlazení hordami „boxerů“, podrobně líčíme dobytí pevnostního systému Ta-ku na pobřeží Žlutého moře, osvobození Tiencinu, a závěr vyprávění tvoří podrobné vylíčení dobytí Pekingu spojenci a porážky „boxerů“… Rovněž o povstání „boxerů“ u nás obsáhlá publicistická práce dosud nevyšla, takže jistě i proto náš příspěvek na to téma budí značný zájem čtenářstva. Vzestup a pád pevnosti Tsingtao 1914. Tsingtao, „perla Východu“ pod německou vlajkou, nemělo dlouhé trvání. Německo, které v poslední čtvrtině 19. století zahájilo koloniální expanzi a získalo několik území v Africe a v západních oblastech Tichého oceánu, potřebovalo dostatečně velkou a dobře vybavenou základnu eskadry, jež měla zajišťovat německé kolonie ve východní Asii. K zřízení základny si Berlín vybral čínský, t. č. opevňovaný přístav Čching-tao na poloostrově Šan-tung. V r. 1897 tedy Německo vyvolalo roztržku, jež vedla k násilnému obsazení přístavu a k jeho dlouhodobému pronájmu i s přilehlým územím. Z přístavu vznikla vojensko-námořní základna, kterou Němci začali vyzbrojovat a zřizovat v ní válečný přístav. V knize vyprávíme, jak vojenský zábor probíhal a jak se základna Tsingtao vojensky i občansky vyvíjela, jaké bylo její opevnění, výzbroj, posádka… A samozřejmě sledujeme i osud rakousko-uherského křižníku KAISERIN ELISABEH, který se v r. 1914 v Tsingtao objevil… Avšak přítomnost německého opěrného bodu na Dálném východě velmi vadila Japonsku, jež se považovalo za nového hegemona oblasti. Proto Tokio využilo vzniku velké války v Evropě a na základnu koncem léta 1914, zaútočilo… V knize líčíme tedy i poslední mírové dny v Tsingtao, dramatické vylodění spojenců na Šan-tungu, poté už se soustřeďujeme na boje na obranném pásmu základny včetně několika prvních leteckých akcí a námořního ostřelování, pojednáváme o poslední akci torpédoborce S90 (zničení minonosce TAKAČIHO) i agónii obrany základny. Závěr práce věnujeme událostem v Tsingtao po kapitulaci a politickým důsledkům pádu tohoto německého „opěrného bodu“ ve východní Asii, text je doplněn podrobným výčtem lidských materiálních zrát. Práce obsahuje četná vyobrazení a mapky. U nás na toto téma dosud žádná kniha nevznikla, takže tuto publikaci jistě uvítá každý zájemce o širší a hlubší poznání vojenství na začátku 20. století.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Námořnictvo za povstání boxerů 1900 / Vzestup a pád pevnosti Tsingtao 1914. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Námořnictvo za povstání boxerů 1900 / Vzestup a pád pevnosti Tsingtao 1914 v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Japonsko Čína Německé císařství (1871-1918) rok 1914 vojenské námořnictvo čínské dějiny rok 1900Autorovy další knížky
2010 | Největší železniční neštěstí v ČR Stéblová 1960 |
1993 | Bílá žízeň |
1996 | Tragédie u Stéblové |
1990 | Poselství z Deneboly |
2014 | Válečné lodě Rakouska-Uherska 1880-1918 |
Poctivá práce, i když na čtení dost obtížná. Sám autor v úvodu píše, že není historik ani sinolog, ale jen fanda námořního vojenství. V knize proto najdete především popis činnosti námořních jednotek. MJ má také zálibu v různých statistických tabulkách, knihu Port Artur jsem kvůli tomu ani nedočetl. V prvním dílu se autor ještě držel, ale stejně, podle mě tabulky s počtem vystřelených nábojů dle lodí a ráží do popularizační publikace nepatří. Na druhé straně je třeba ocenit spoustu dobových fotografií a obrázků.
Zajímavé byly záhady, které dosud provázejí boxerské povstání, např. že čínští vojáci používali zastaralé pušky a děla, i když ve skladech měli stovky moderních děl a kulometů a desetisíce německých pušek.
Zarazily mě některé poznámky autora, jako třeba "Utrpení boxerů po povstání v r.1900 bylo nezměrné, ač jen bránili svojí zemi a tradice.". Přitom boxeři při obraně těchto tradic zavraždili tisíce bezbranných cizinců a čínských křesťanů včetně žen a dětí.
Druhý díl obsahuje spoustu tabulek a výčtů všeho možného, takže hodně stránek jsem jen prolistoval.