Napoleon z černého ostrova přehled
Miloš Václav Kratochvíl
Román, v němž ožívá kus historie z přelomu 18. a 19. stol. , líčí životní a posléze vítězný boj Francoise Toussainta, stojícího v čele bojovníků černé armády. Hlavním hrdinou je Francois Toussaint, jeden z armády otroků pracujících na plantážích ostrova Haiti. Autor zachycuje jeho životní osudy od mládí až k vítězným bojům černé armády jíž stál v čele jako velitel a posléze guvernér ostrova Saint Domingue. 13-045-66... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Napoleon z černého ostrova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Kniha není moc čtivá, ale je zajímavá porovnáním se současností. Vyhlazení rudých, otrokářství, krutovláda bílých, osvobození, krutovláda černých, ... Od začátku až dodnes všechno špatně.
Četl jsem to kdysi ve škole. Připadlo to na mě losem, to jako povinná četba. Příběh je to těžký, tragický, jako každý životopis a na rozdíl od Jana Kornela vyprávěný v jiném duchu, poplatný době vzniku. Nejzajímavější byl asi začátek, není to čtení pro každého a pod lavicí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Napoleon z černého ostrova v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 48x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 64x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
19. století 18. století otroctví Haiti Velká francouzská revoluce (1789-1799) povstání historické romány dobrodružné rományAutorovy další knížky
1979 | Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela |
1976 | Dobrá kočka, která nemlsá |
2008 | Objevitelé a dobyvatelé |
1980 | Lásky královské |
1945 | Osamělý rváč |
(SPOILER) Dobrodružný román o Janu Kornelovi od stejného autora se mi líbil ještě více, ale i román o životě Francoise Toussainta se četl dobře a je značně zajímavý. Mladý čtenář dostal k dispozici dobrodružné líčení života skutečného černého hrdiny, který byl sice Napoleonovou Francií uvězněn a usoužen ve vězení, nicméně konečné osvobození Haiti od francouzské nadvlády zajistili dva Toussantovi nástupci, kteří se vzápětí stali diktátory. Teprve po jejich smrti se dá mluvit o začátcích demokracie na Haiti, zatímco svobodným státem bylo Haiti již od roku 1804. Velmi mě zaujalo líčení historie Toussantových bojů ještě před tím, než k Haiti připluli Francouzi. Jak mezi sebou nenávistně bojovali nejen černí otroci a bílí plantážníci, ale do věci se zapojili také míšenci a další dvě koloniální velmoci, Velká Británie a Španělsko. Vzpomněl jsem si na podobně nepřehledné události na Balkáně v období druhé světové války a devadesátých let 20. století.