Národní galerie v Praze I. - Sbírka starého evropského umění / Sbírka starého českého umění přehled
kolektiv autorů , Jiří Kotalík
Fotografie obrazů starých mistrů se stručným životopisem umělce a popisem díla. Odkazy na jinou literaturu.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Národní galerie v Praze I. - Sbírka starého evropského umění / Sbírka starého českého umění. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Bylo to asi koncem roku 1984. Přijel jsem na vánoční dovolenou za rodiči a starším bratrem do svého rodiště. V té době jsem se o malířství lehce zajímal, občas i sám něco amatérsky načmáral, ale jen tak pro sebe.
Bratr tehdy našel pod stromečkem právě tuto výpravnou knihu (dárek od jeho dívky, mé pozdější švagrové). Pořád někde lítali, měli jiné zájmy a já, vida opuštěnou knihu, jsem ji zkusmo otevřel. Do konce dovolené jsem už nic jiného nestihl. Pozorně jsem si prohlížel stránku za stránkou, obraz za obrazem a zároveň poctivě pročítal upozorňující a metodické popisky, jak který obraz studovat, zkoumat, čeho si všimnout, co nepřehlédnout. Obrazy jsem začal vidět z úplně jiných úhlů a pohledů a nemohl jsem se nabažit.
Hned po vánocích jsem si dokoupil své vlastní vydání a ještě dlouhou dobu jsem takto knihu "studoval". I dnes ji občas otvírám a stále v ní nacházím příjemné uspokojení.
Důstojná vizitka naší národní galerie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Národní galerie v Praze I. - Sbírka starého evropského umění / Sbírka starého českého umění v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 13x |
Knížka většího formátu. Šířka cca 23,5 cm a výška cca 31 cm. Obsahuje obrazy starého evropského a českého umění v Národní galerii v Praze. Na pravé straně je obraz a na levé informace o malíři a obrazu. Například o Mistru Třeboňského oltáře se dozvíme:
„Anonymní umělec, který je pojmenován podle oltáře augustiniánského klášterního kostela v Třeboni. Literatura zná jeden pokus o odhalení jeho anonymity. F. Mareš (1900) identifikoval malíře jako bratra Michaela, konventuála (člen konventu) třeboňského kláštera. Listinu (St. archív Třeboň), která byla pramenem tohoto údaje, publikoval (1964) A. Friedl; dokument z kanceláře papeže Inocence VII. je datovaný 26. 6. 1405 a vyhovuje žádosti o udělení odpuštění pro bratra Michaela, malíře, člena třeboňského kláštera, který spáchal hřích simonie (svatokupectví). Zpráva je velice zajímavá, ale pro identifikaci neprůkazná.“
Za informacemi o malíři je rozebrán obraz. V první části se dozvíme o jeho rozměrech, technice, podkladovém materiálu, původu, kdo ho vlastnil, jak se dostal do Národní galerie, zda jsou pochybnosti o jeho pravosti… Poté následuje vlastní rozbor, co je na obrazu namalováno. Taktéž je uveden seznam literatury, z níž je čerpáno.
V knížce je plno krásných obrazů s poutavým a poučným komentářem. Je vidět, že publikaci zpracovávali lidé, kteří se v umění vyznají (autorský kolektiv Národní galerie). Celkově je v knížce 144 barevných vyobrazení.