Návrat k domovu – Řešení pro Evropu přehled
Vlastimil Podracký
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310259/bmid_navrat-k-domovu-reseni-pro-evropu-udi-310259.jpg
3
3
3
Návrat k rodině, k občanské společnosti, k obci, k národu a ke státu Otázka, zda je důležitější jednotlivec nebo společnost, mne vede k názoru, že nejdůležitější je lidský rod a jeho fyzické i kulturní zachování. Trvalý lidský rod vyžaduje domov - prostředí k dobrému životu, kolektiv ke spolupráci, štěstí a reprodukci. Pokud se jednotlivec stane účelem sám o sobě, přestane považovat za důležité hodnoty jej přesahující – rodinu, obec, národ a stát. Příliš mnoho lidí se dnes „osvobodilo“ z pout domova, zbavilo se zodpovědnosti za prostředí, které člověka zplodilo a vychovalo. Neukotveni se pohybují světem fyzicky nebo ve svých myslích, bez pevných vazeb k jiným, unikají přirozeným povinnostem ke svému rodu a kultuře předků, spoutáni jen svojí nicotou. Souboru takových odloučenců je potom lhostejné v jakém stavu po sobě zanechají domov a celou zemi. Společnost může být špatná, instituce mohou být zneužity k nadvládě jednotlivců nebo skupin, jen společnost, na jejíž tvorbě se člověk podílí, je správná. Otevřený světový prostor neposkytuje člověku pravomoci něco ovlivňovat, pravomoci může mít jen v domově. Není trvale možný jiný svět než svět domovů.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Návrat k domovu – Řešení pro Evropu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Návrat k domovu – Řešení pro Evropu v seznamech
| v Přečtených | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2007 |  Žluté nebezpečí |
| 2008 |  Poslední člověk a jeho přátelé |
| 2006 | Hrdinům se neděkuje |
| 2009 | Temná komora |
| 2009 | Sodoma a Gomora: Poselství zaniklého světa |
Celkem výživné čtení, dobře popisující nedostatky naší doby. Autor předkládá řešení, jež nazývá "nadčasový humanismus". Věru nelze mít námitky; však dokud autor kriticky popisuje, v čem naše civilizace selhává, je naprosto bezchybný. Horší je to s popisem řešení, tedy s jeho nadčasovým humanismem, neboť v této části se dílo mění v takovou moderní utopii. Cestu, jak změny dosáhnout, autor prostě nezná. Však co si myslet o podobných větách, jako je tato: "Proto musí být státní organizace založeny především na morálce svých zaměstnanců." Tak to ví každý, ale jde pouze o apel na morálku, který neříká nic. Ano, musíme být morální. Pak ovšem nebude co řešit. Tady mi právě přicházely na mysl takové knihy jako Wellsova "Moderní utopie".
Jinak jsem nalezl pouze dvě rozporná tvrzení. Na jednom místě (str. 118) píše: "Čeští humanisté si byli vědomi špatné nebo nízké angažovanosti lidí spočívající na nedostatku ctností v lidech a řešení viděli ve zvyšování vzdělání. Já se nedomnívám, a zkušenosti to ukazují, že by vzdělání zvýšilo angažovanost v občanské společnosti. Lidskou společnost nelze změnit vzděláním." O několik stránek dál ovšem narazíme na větu: "Protože nadčasová společnost bude především »společností vědění«, založená na kvalitních středních školách a celoživotním vzdělávání..." No budiž...
K první větě bych se rád vyjádřil. Taky jsem občas kolísal v oblasti nutnosti vzdělání. Dnes si myslím, že zavedení všeobecného vzdělávání mělo určující vliv na vývoj společnosti, a to přestože se začalo triviem. Do té doby většina obyvatel byla prostě negramotná a výuka trivia měla určující význam pro budoucnost. Ovšem zajímavé je, že zavedení všeobecného školství nevycházelo z nějakých morálních důvodů, ale prostě z potřeb hospodářství a nezavedli ho jacísi humanisté, ale feudálové... Humanisté už se pak omezili podle svého zvyku hlavně na kritiku... Osobně považuji úroveň školství za určující, ovšem záleží na jeho obsahu. K tomu je velmi inspirativní kniha "Potrebujeme inú školu", kterou možno legálně zdarma stáhnout z internetu.
Velmi se mi zato líbí termín "mateřský feminismus", který autor definuje takto: "...bojuje za uznání mateřství jako nejdůležitější součásti lidstva a postavení ženy matky ve společnosti jako uznávané a společensky prestižní." Také hlavní poslání knihy dané již názvem a prolínající celým textem nelze jinak než přijmout.