Návšteva osobného lekára přehled

16.07.2022

Enquist je spisovatel s velkým S. Po vynikajícím románu Hamsun tato historická eskapáda. Lakonický jazyk. Na pozadí dramatických událostí z dánských dějin spousta otázek.
Může dobro zvítězit nad zlem? "Nástroje dobra určitě vybírá ďábel. A ten vybírá ty šlechetné, kteří se umějí bát. A když dobří neumějí zabíjet a ničit, pak je věc dobra ztracená." (str. 236) "Možná sní naivní sen o tom, že čistota je možná. Možná že se nechce nechat zašpinit mocí. Možná se mu to podaří, odolat špíně moci, nezabíjet, neničit, nehrát velkou mocenskou hru. Že zůstane čistý. A právě proto byl Struensee odsouzen k záhubě." (str. 120)
Je možno činit dobro pro jiné, a při tom vlastně s nimi nepočítat, neptat se jich? Co když k němu nedozráli? Co když ho vlastně nechtějí? "Na okraj stránek své doktorské práce nakreslil lidské tváře. Bylo v nich něco důležitého, na co zjevně zapomněl. Je třeba vidět mechaniku, a přitom nezapomenout na lidské tváře. To je ono?" (str. 249) Vše je tak složité...
A další a další otázky. Enguist je spisovatel s velkým S.

28.01.2022

Výborné, pomalé, zdánlivě chladně prezentované, přesto dramatické čtení. Johann Friedrich Struensee, Kristián Sedmý, Karolína Matylda, Guldberg, Brandt, Kateřina Botka, královna vdova... Co postava, to nejednoznačný charakter, jejichž souhrn ve výsledku tvoří tapiserii pestrých, přesto tlumených barevných tónů. Z jejich shluků vystupuje nenápadně téma hledání smyslu všeho našeho pinožení, úkolu, který máme během naší návštěvy splnit, ať se nám chce či nechce, možnosti či nemožnosti volby a jejích následků, svobody, paměti - a mnoho dalšího. Obdivuji autorovy dialogy; často vypadají jako sled útržků myšlenek, postavy málokdy hovoří souvisle, snaží se vyjádřit i mimo slova, rytmem, pauzami... Vynikající je navození atmosféry, třeba při popisu jediného, jakoby nekonečného léta na zámku Hirschholm... A vhled do projevů Kristiánovy diagnózy je dechberoucí... Moc jsem si to užila. A Enquista je zatraceně škoda...