Nechte prosím kytky žít přehled
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/1839/mid_nechte-prosim-kytky-zit-KtA-1839.jpg
4
139
139
Hlavním hrdinou je Charles Duhamel. Žije v Paříži, v bohatství a ve společnosti. Dalo by se říci, že je spokojený. Ale není to pravda. Charles má ženu Yvonnu, kterou nenávidí. Chce od ní odejít, ale ví, že to není možné. A tak, při jedné cestě do Vídně, jeho letadlo kvůli teroristickému útoku exploduje a Charles byl jedním z mála, kdo let přežil. Má možnost začít znovu. Dal si nové jméno Peter Kent, zamiluje se do dívky Andrey, vezmou se, otevřou si knihkupectví a jsou šťastní až do dne, kdy za Charlesem přijede jeho francouzský přítel a žádá po něm peníze...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1999 , Ikar (ČR)Originální název:
Bitte, lasst die Blumen leben, 1983
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nechte prosím kytky žít. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
První třetina knihy je k nepřežití. Klišé na klišé a k tomu nalejvárna o rovnosti všech černých, žlutých, bílých, oranžových a zelených ras, nebo o úžasných nevinných dětských dušičkách a zlých dospělých, kteří utiskují dobromyslné imigranty a osnují nebezpečné válečné konflikty. Já vím, že život přistěhovalce v Německu osmdesátých let asi nebyl žádný med, ale myslím si, že vyhrocený nacionalismus přiživují právě podobné jednostranné levičácké bláboly. Navrch autor přidává srdceryvné historky o hodných náccích, kteří za války zachraňovali tisíce životů, či o velkomyslných němčourech, kteří do hladovějícího Polska posílali balíky potravin, přestože jim Poláci ve válce zavraždili otce. Člověk by se málem rozplakal. Zdaleka nejhorší je ovšem nepřirozené vrkání obou hlavních protagonistů, skoro bych řekla, že byl Simmel teplouš, protože něco takového se jen tak nevidí. Zbylá část knihy je ale celkem napínavá a ke konci se autor zmůže i na nějakou rozumnou myšlenku, kterou stojí za to uchovat v hlavě. Takže pokud máte hooodně času, tak možná i doporučím, mj. i pro sugestivní vylíčení atmosféry paralyzujícího strachu před novou válkou v západní Evropě osmdesátých let, což bylo pro mě, Husákovo dítě, něco zcela neznámého. P.S. Poprvé jsem četla někdy v sedmnácti a byla jsem nadšená: člověk se holt mění.
Dala bych klidně i 5*,ale protože se mi děj zdál poněkud nepravděpodobný, se spoustou náhod , tak dávám jen 4.
Na druhou stranu,když se člověk oprostí od toho jestli se něco takového může stát,tak je kniha velice dobře napsaná , napínavá i dojemná .
V době , kdy se příběh odehrává jsem měla úplně jiné starosti i zájmy než sledovat politiku a dění ve světě .
Necítila jsem se ohrožená možnou atomovou válkou ,ale co je horší ,ani si nepamatuju,že by v Polsku byla situace tak zlá .
Takže kromě zajímavého příběhu i nové informace ,což je moje ostuda :-)
Simmel je ale skvělý vypravěč a tak určitě sáhnu i po dalších knihách. Ani tato nebyla první.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nechte prosím kytky žít v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 264x |
| ve Čtenářské výzvě | 13x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 148x |
| v Chystám se číst | 33x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Doporučuji, až na ten konec. Žádný happyend...