Nenávidím a miluji přehled
Valja Stýblová
Psychologický román o velké lásce a nenávisti v nerovném manželství středoškolského profesora a jeho žačky.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nenávidím a miluji. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (29)
Co o teto knize napsat... Detailní vhled do jednoho manželství, kniha je velmi pěkně napsána, děj krásně plyne, není to rozvláčné... Chvilemi mi pan lezl na nervy, soustavně svou manželku kritizoval, ona taky nebyla svatá, ale byt porad pod drobnohledem, stále byt do neceho tlačena, nevím nevím...
PS: ještě, že mi manžel neříká, co mám číst.
... psáno hezkým jazykem. Od začátku mi bylo jasné, že manželství mezi profesorem a Magdalenou bude mít trhliny. A taky jo. Ale zajímavé čtení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nenávidím a miluji v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 271x |
ve Čtenářské výzvě | 13x |
v Doporučených | 16x |
v Knihotéce | 143x |
v Chystám se číst | 93x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
milostné romány manželství psychologické romány učitel a žák
Autorovy další knížky
1970 | Mne soudila noc |
1959 | Dům u nemocnice |
1966 | Až bude padat hvězda |
2001 | Nenávidím a miluji |
1984 | Princ a Skřivánek |
(SPOILER) 50% - Děj, který by mohl mít velikou sílu, ale přitom mi naprosto nesedl svojí formou.
Při čtení téhle knížky jsem si okamžitě vzpomněla na film Sextánka, kde se mladičká dívka rovněž zamiluje do svého učitele, ostatně i zde příběh začíná na konci 30. let 20. století a hlavními hrdiny jsou studentka Magdalena a Werner, její profesor. Ovšem tam, kde Sextánka končí happyendem, zde příběh svatbou teprve začíná a hned na svatební cestě se projeví, jaký je mezi hlavními hrdiny rozdíl, a to nejen věkový a vzhledový. Magdalena jako citově intenzivní, prudká mladá žena začne brzy srovnávat svého upjatého intelektuálního rozumem se řídícího manžela se svými vrstevníky. Záhy je jasné, že život po boku skromného vzdělaného muže napomáhajícího manželce na cestě k využití vlastního intelektu, který si pro ni vysnil před smrtí její milovaný otec, se neslučuje s Magdaleninými představami, a tam, kde ji Werner dřív okouzloval svými znalostmi latinských veršů a antických dějin, ji teď jen ubíjí a unavuje. A odtud už je krátká cesta k nevěře a citovému i fyzickému odloučení.
Samotný děj a citové pohnutky a jednání hlavních aktérů mi připadaly velmi uvěřitelné. Werner sám hned na počátku odhadne, jak nerovný by jejich vztah byl, ale i tak si nedokáže pomoci a do dívky se zamiluje, přestože pak působí jako slaboch, protože o její lásku později nedokáže bojovat. Na druhou stranu mi byl i sympatický svojí určitou hrdostí, s jakou přijímal Magdaleniny výstřelky, a pak především tím, jak krásný vztah si (na rozdíl od Magdaleny) vybudoval ke své nemanželské dceři, kterou jeho žena měla s jeho dalším studentem a oblíbencem Antoniem.
Přišlo mi ale jako veliká škoda, že styl psaní je tak nesmírně popisný, jako by ani nešlo o vyprávění, ale skutečně jen o popis toho, co se v manželském svazku dělo. Dialogů pomálu, vedlejší postavy dobře zvolené, ale literárně nenapsané tak, aby mě zajímaly. Asi nejvíc mě pak zklamalo nepropracování doby, ve které se román odehrával - vždyť příběh začíná před druhou světovou válkou, odehrává se za války a pak po roce 1948, kdy zásadový intelektuál Werner musí tváří v tvář dělnickému vzdělávání definitivně zapomenout na svoji kariéru vysokoškolského filologa. Můžeme tušit i to, jaký vliv na život jeho a jeho nemanželské dcerky měl Magdalenin útěk na Západ - a přesto je tohle všechno jen jakýmsi nezužitkovaným pozadím, jako by to ani nebylo zas tak důležité. Mám zkrátka neodbytný dojem, že vzhledem k psychologické hloubce Wernerova a Magdalenina vztahu a s ohledem na okolnosti, které jejich život ovlivňovaly, se z toho dalo dostat mnohem, mnohem víc.