Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji přehled

17.02.2025

Ač literatura faktu, tak čtivá jako beletrie. Obsahově však šílená, že zpovědi uprchlíků od Niny Špitálníkové působí jako Večerníček.
Předpokládám, že kníže pekel Lucifer chodil do KLDR na školení, ale když to viděl, pověsil své řemeslo na hřebík, rozpustil peklo a šel psát verše.
Zlehčuji to.
Když na konci 20. století zemře 2 milióny lidí hlady v jedné Zemi během pár let, je to naprosto strašné. Nebýt humanitární pomoci OSN, dopadl by hladomor asi ještě hůř. Jak pravdivě, byť cynicky řekla paní Songová "Všichni, kdo to nemohli přežít, už zemřeli". Horší je, že režim dál utrácí peníze za zbraně, vyhrožuje světu jadernou apokalypsou a lidé dál hladoví, umírají a mizí. Humanitární organizace tím, že dostávají k lidem základní pomoc, tak fakticky a paradoxně prohlubují tento stav, protože se režim o ně nemusí starat. Jinak to nejde a režim toho zneužívá. A tak to jede pořád dál, od roku 2011 s mladým Kimem, který však jede v tvrdých liniích svých krutých předků, takže šance na změnu je nula.

23.01.2025

Kniha je skvělá, výborně napsaná, o to víc zamrzí, že v ní jsou zjevné nesmysly, třeba ten, že se Jižní Korea v roce 1991 stávala největším vývozcem mobilních telefonů, možná tak o 10 let později, v roce 1991 ještě moc telefonů nebylo.
Každý, kdo si na náš zcela idylický život v ráji jménem Česká republika, stěžuje, by si měl přečíst tuto knihu. Peklo je Severní Korea, nejhorší země na světě. A to, že se válečný zločinec Putin s tímto zavrženíhodným režimem spojil, jen dokresluje jeho obludnost.