Netuctový případ a Zločin v nočním expresu přehled

02.09.2022

Upřednostění češtiny v libomalebných obratech staví tuto knihu do řady k oblíbeným autorům z první poloviny minulého století.
Detektivní příběhy z doby, kdy honit pachatele policejní bryčkou nebylo neobvyklé.
Profesní záliba v matematických fintách je pro berního radu hračkou, a tak ji policie využije, a tím se pan Dolnopolský dostává do řad policie k mladičkému inspektorovi H.
Jejich velký věkový rozdíl je vyšetřování ku prospěchu.

Citace:" ..ozvalo se ostré zaklepání na vchodové dveře. Manželé si vyměnili překvapený pohled. Návštěva? Takhle pozdě?
Pan Dolnopolský vstal, vyšel do haly a otevřel dveře.
Za nimi stal inspektor H. a za ním asi půltucet policistů.
"Dobrý večer, pane D., pravil medově inspektor H. a protáhl se kolem zkoprnělého finance do útulné předsíně. "Víte, jak jste říkal, že kdybychom cokoli potřebovali, tak stačí říct. Tak to děláme."

Citace:" Navíc bylo na překážku, že popis paní D. byl tragicky obecný, bez jakéhokoli záchytného detailu, a tedy prakticky nepoužitelný.
Když už v největším zoufalství chtěla policie zveřejnit výzvu občanům, aby nahlásili místo pobytu této podezřelé osoby, zjistila, že jediné, co by slídivé veřejnosti poskytla jako vodítko, je jméno, které je očividně a rukolapně falešné."

Doylovsky vycizelované, prima počteníčko.