Nezapomeň na zlé časy přehled
Günter Koschorrek
Čtenáři se dostává do rukou deník obyčejného vojáka wehrmachtu, který narukoval na podzim 1942 ve svých 19 letech do armády a byl nasazen na východní frontě. Popisuje své zážitky z bojů, ale také každodenní život vojáků. Dostal se až ke Stalingradu, kde se jen těsně vyhnul obklíčení a potom s wehrmachtem ustupoval zpátky na západ. Na krátkou dobu byl nasazen ve Francii a v Itálii, ale potom se znovu vrací na východní frontu. Autor popisuje celou řadu dramatických bojových situací, z nichž se mu často jenom díky štěstí podařilo vyváznout živý. Jeho vyprávění je velice civilní a věcné a nepokouší se ze svých zážitků dělat hrdinské činy. Z knihy není patrná žádná nacionalistická ideologie, spíše naopak - je zřejmé, že většina vojáků wehrmachtu nebojovala za vlast nebo za nacistické dobyvačné cíle, ale pouze proto, aby oni sami a jejich nejbližší kamarádi přežili.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , JotaOriginální název:
Vergiss die Zeit der Dornen nicht
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nezapomeň na zlé časy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (33)
Deník mladého kulometčíka wehrmachtu, který vzhlíží poněkud jinou optikou na hrůzy války.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nezapomeň na zlé časy v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 135x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 20x |
v Knihotéce | 54x |
v Chystám se číst | 65x |
v Chci si koupit | 25x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) životopisy, biografie vzpomínky Němci východní fronta (2. světová válka) podle skutečných událostí
Každý člověk po 50 letech spoustu událostí zapomene a špatné skutky vytěsní nebo si je upraví tak, aby vypadal v co nejlepším světle. Možná že Koschorrek také střílel zajaté Ivany, znásilňoval ruské ženy a některé historky si vymyslel nebo je slyšel od kamarádů. Ale nebyl to historik, nepsal žádnou odbornou publikaci a jeho paměti jsou sice subjektivní, ale autentickou výpovědí o životě německého vojáka. Přišlo mi fascinující, jak zmanipulovaní byli nejen civilisté v zázemí, ale i prostí němečtí vojáci na frontě. To je také pro mě hlavním poselstvím knihy; varování dalším generacím, že státní propaganda a mainstreamová média dokáží lidi snadno zfanatizovat. Dnes už naštěstí máme sociální sítě a nejsme odkázání na šeptandu, jak na ní často vzpomíná autor.