Norimberský deník přehled

předevčírem

Gró Gilbertovy knihy Norimberský deník není v suchém popisu norimberského procesu, ale v tom, že Gilbert byl přímo u toho, když onen proces probíhal. On s těmi lidmi skutečně mluvil, zapisoval si jejich i svoje dojmy, a nemohl tedy mít od daných událostí odstup. A z toho pramení nedostatky, ale zároveň i jedinečnost Norimberského deníku. A proto tu samozřejmě nenaleznete např. spekulace kdo, kdy a jak Göringovi propašoval jed, ale o to víc se zde dočtete, co si Göring myslel a o čem s Gilbertem mluvil, když se večer vracel ze soudní síně do své cely.

30.01.2024

Po přečtení Norimberského procesu od Rusa A. I. Poltoraka, jsem sáhnul po americkém autorovi, docela mě zklamal. Gilbert vynechal 3 válečné zločince a nevěnuje se zločineckým organizacím. mezi které patřila třeba SS, SD,NSDAP, nic o sebevraždě Göringa. Göring byl mezi Američany oblíbený, časté focení, patologická samolibost, pořád se domníval, že je velikán a musí být hlavní postavou v procesu, Američanům připomínal ganstera z 30 let. Hned na začátku procesu ho Gilbert musel izolovat od ostatních věznů, Göring se musel i samostatně stravovat, aby nevyhrožoval a neovlivňoval ostatní vězně na které vyvíjel morální tlak. No radost Američanům neudělal, po vynesení rozsudku za několik hodin spáchal sebevraždu jedem. Dodnes se spekuluje, od koho obdržel ampulku s jedem. Knihy se čte dobře, o některých věcech se ale mohl Gilbert rozepsát obšírněji.