Normálně jiní přehled
Tammy Robinson
Pokud ti nezlomí srdce, není to láska… Žádná rodina není ideální. Každá má svoje problémy. Devatenáctiletá Maddy dělí svůj život mezi práci ve fotolabu a péči o svou mladší autistickou sestru B, která vyžaduje celodenní péči. Stará se o ni společně s matkou a je smířená s tím, že už to tak bude napořád. Nemá čas na kamarády, na kluky, na věci, co ostatní v jejím věku běžně dělají. To poslední, na co myslí, je láska. Jenže jí to nevadí. Rodina je přece nejdůležitější... S tím by ovšem nesouhlasil devatenáctiletý Albert. Jediné, o čem sní, je odjet z domu, od otce, který ho nikdy nepochválí. Albert je podle něj jen břídil a flákač, který nikdy nic nedokáže. Pryč od bratra, který si libuje v urážkách všeho a všech. Jednoho dne se Maddy a Albert potkají a toto setkání jim změní pohled na vše. Albert začne poněkud odtažité, a přitom okouzlující Maddy nadbíhat. Čím více se sbližují, tím více si uvědomují, že na své problémy nejsou sami a že jeden druhému mohou dodat odvahu věci změnit. Albert poprvé v životě poznává, jak silné může být rodinné pouto. Zamilují se do sebe, ale kromě lásky je čeká ještě jedna těžká zkouška. Jak se s ní vyrovnají? Novozélandská autorka Tammy Robinsonová se s vtipem a hlubokým porozuměním zamýšlí nad způsobem, jakým dokážeme plnit své sny, nad cenou, kterou jsme za to ochotni zaplatit, a nad sílou lásky, která nám umožňuje najít svou pravou rodinu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , CosmopolisOriginální název:
Differently Normal, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Normálně jiní. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (76)
(SPOILER) Já upřímně řečeno nemám slov... Ten vztah, jaký měla Maddy k sestře. To je něco tak krásného! To, jak chápe a přijímá její diagnózu. Já jsem dospělá a já nevím, jestli bych jí něco takového dokázala odpustit, i když bych věděla, že za to nemůže.
Související novinky (1)
Knižní novinky (18. června - 1. července)
18.06.2018
Citáty z knihy (3)
„Je návyková. Nemůžu se jí nabažit. Jestli je tohle závislost, tak doufám, že se z ní nikdy nevyléčím.“
„Jak jsem to mohla připustit? Jak jsem ho mohla nechat vstoupit tak hluboko do svého srdce, že mě teď představa, že bych se vrátila k životu, jaký jsem měla předtím, naplňuje naprostou hrůzou?“
„Svět potřebuje různé druhy lidí.“
Kniha Normálně jiní v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 296x |
ve Čtenářské výzvě | 45x |
v Doporučených | 27x |
v Knihotéce | 176x |
v Chystám se číst | 190x |
v Chci si koupit | 34x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
autismus koně láska rodina sourozenci péče o děti sestry pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2018 | Normálně jiní |
2019 | Poslední velký den |
2022 | Ak niečo stratíš |
Hlavnou hrdinkou príbehu je Maddie, ktorej celý život sa točí okolo starostlivosti o sestru. Síce sa v starostlivosti striedajú s mamou, ale ona sa tejto úlohy statočne zhostila už ako 8-ročná a podriaďuje tomu celý svoj život. Uvedomuje si, že jej sestra je na pomoc odkázaná, na druhej strane v hĺbke duše túži po živote, aký vedú jej rovesníci. Bez zodpovednosti, bez akéhokoľvek ohľadu na potreby iného človeka.
V príbehu máme aj rozprávača Alberta, ktorého kapitoly sa striedajú s Maddie. Zo začiatku mi tento mladík pripadal ako taký čudák, no bol to mladý muž s veľkým srdcom, starostlivý, ohľaduplný, láskavý a bolo mi veľmi ľúto, v akej rodine musel vyrastať, čím všetkým si musel prejsť a vlastne žiť každý deň s kopou hlúpych poznámok na svoju adresu. Lámalo mi to srdce.
Vďaka Bee, autistke, sa Maddie a Albert spoznajú. Sledovala som vývin vzťahu, ktorý nebol jednoduchý, ale rodil sa z priateľstva, nezáväzne, no o to hlbším sa stal po čase. Albert si bol vedomý toho, že Bee je neoddeliteľnou súčasťou života Maddie a tak ju aj bral. Nie ako príťaž, nie ako kaziča rande a schôdzok. Bral ju takú, aká bola a vďaka tomu sa doňho Maddie znova a znova zamilovávala.
Autorka má veľmi príjemný štýl. Napriek ťažkým témam to podáva s ľahkosťou. Všetky trápenia postáv opisuje vhodne pre mládež, takže knižku by som odporučila od takých 14 rokov.
Myslela som si, že pri veľkom zvrate takmer v 3/4 knihy sa už nič nemôže pokaziť a naozaj som držala palce ako Albertovi, tak Maddie. No autorka mala s mojimi slzami svoje zámery a pred koncom na mňa hodila emočnú bombu. Najprv som neverila, čo som si prečítala, môj mozog to nechcel akceptovať.
V záverečných kapitolách som si poplakala s každou postavou, s mamou aj Maddie, rozčuľovala som sa nad otcom- ako toto mohol spraviť, ako môže byť taký chrapúň V konečnom dôsledku som zostala síce so slzami v očiach, ale s pokojom na duši.
Môže nás cudzí človek milovať a poznať viac ako vlastná rodina? Áno, môže! Žiaľ