Nosáčkove dobrodružstvá přehled

18.10.2024

Pinocchia jsem četl v původní (ač do angličtiny přeložené) a neilustrované verzi, vydané edicí Collins Classics, kde z nějakého důvodu bylo na začátku každé kapitoly vyzrazeno, co se v ní stane (nevím, jestli je tato zvláštnost i v českých vydáních). Tuto knihu hodnotím očima dospělého čtenáře. Bohužel mě samotný příběh příliš nezaujal, protože se nikam neubíral. To je sice také případ obou dílů Alice in Wonderland, tam mě to ale z nějakého důvodu nedráždilo. V případě Pinocchia jsem četl pouze jakousi směs na sebe vzdáleně navazujících epizod, které sdílely pouze hloupost a nepoučitelnost dřevěného chlapce. Chápu, že příběh je z jiné doby, ale přehnaná moralita adresovaná potenciálně neposlušným dětem a občasné až s pedofilií hraničící chování některých postav mi také vadilo. Naštěstí jde opravdu o tenoučkou knížku, takže jsem "netrpěl" příliš dlouho. A malá zajímavost na konci: Ačkoliv jsem čekal, že nos Pinocchia bude hlavním tématem příběhu, kupodivu jde o velmi minoritní část.

03.10.2024

Jsou knihy, u kterých se těšíte, až je budete číst, a potom knihy, u kterých se nemůžete dočkat, až je konečně dočtete. Pro nás byl Pinocchio ta druhá kategorie. Předčítala jsem ho dětem na chalupě a od začátku čtení po dočtení uběhl více než rok. Kniha nás totiž moc nechytla. Vlastně jsme se do ní pustili, protože jsme na ní narazili v knihobudce krátce po dočtení knihy Co dětem krade čtení. Děti dřevěný panáček postupem času víc a víc iritoval svou naivitou a tím, jak často ho to dovedla na scestí. Líbily se nám obrázky od Heleny Zmatlíkové, knihu si v knihovničce nenecháme a pošleme ji zase o dům dál.