Má druhá šance přehled

21.01.2023

Na knihu jsem se celkem těšila, protože předchozí kniha autorky se mi líbila a bavila mě. Tady mělo jít o takové svým způsobem pokračování, které se vlastně i dá číst samostatně, což je obecně skvělé. V průběhu čtení by se nezasvěcenému sice vyskytlo pár otázek, ale není to nic zas tak rušivého, aby z toho byl zcela zmatený. Četlo se to dobře a rychle, nahned mě to dokázalo stáhnout k sobě a já jen otáčela stránky. Styl mi seděl, i když je pravdou, že by autorka mohla ubrat s některými popisy.
Hlavní hrdinka byla Lorn, nejlepší kamarádka předešlé hrdinky Cassisy, kterou jsem si hned oblíbila. Byla velmi sportovně založená a šikovná, měla okruh svých přátel a rodiny, kde se cítila nejlépe a se zbytkem dokázala vycházet. Však tak nějak stále byla v ulitě, ze které postupem času vylézala. Byla velmi slušná a svým dobrým způsobem svá. Člověk ji jednoznačně fandil, prožíval s ní pocity a přál si, aby se měla ještě líp. Ačkoliv byla jen na papíře, dost jsem s ní cítila a byla mi blízká. Měla jsem ji ráda a ráda jsem sledovala její kroky nebo pochodové myšlení.
Druhý hlavní hrdina byl Theo, bratranec předešlého hrdiny Coltona. Toho kluka jsem měla hrozně ráda, byl dobrým kamarádem a posluchačem. Slušný, pracovitý a milý, se srdcem na správném místě. Nedivila jsem se, když to k němu Lorn táhlo. Theo byl prostě někdo, s kým chcete trávit svůj veškerý čas, můžete si s ním promluvit o všem a nebude vás soudit. Víc takových lidí - skutečných, a zvláště v dnešní době. Mohlo se zdát trochu matoucí, že z něho ta vzájemná náklonost vyloženě vyzařovala a pak byl zas nepochopitelně drobet tajemný a bral zpátečku. Ve výsledku to taky neměl moc jednoduché a bylo zcela pochopitelné, že je zmatený a neví, co dělat. Přeci jenom to, co se přihodilo muselo nejen jemu, ale i jeho rodině trochu převrátit základy. Však držela jsem mu palce.
Tohle je velký příběh o převážně nešťastné lásce, kterou prožívá Lorn, o ukázce obrovského přátelství a laskavých lidech. Je to příběh o dospívajících, kteří chodí na střední školu a dle toho se chovají, však ve slušné míře. Je to hrozně milé a jemné vyprávění, u kterého se místy budete hloupě usmívat a místy i možná slzet, a dovolím si říct, bez ohledu na věk. Jede to ve stejných kolejích jako kniha první, a ta byla velmi dobrá. S knihou jsem byla spokojená, líbila se mi a bavila. Je to jednoznačně pro mladší "nevinné" čtenáře, i když hrdinům je víc v tom -náct. Vytkla bych asi jen to, že mi přišlo, že se na jeden příběh v té knize děje hrozně moc, místy jsem z toho byla až unavená jakože "zase další akce". Jednou to byla škola, pak parkur a ještě zápas. Patřilo to tam, to ano, ale asi bych se tomu nevěnovala tolik. Pak z toho byly ty delší popisy, které mohly unavovat.
Myslím si, že autorka píše hezky a já jsem spokojená. Bylo to velmi milé. Mohu rozhodně doporučit, protože to vykouzlí úsměv na tváři a ukáže kousek vzácného nezkaženého. Hodnotím 4,5*, a to hlavně kvůli přehršel, alespoň pro mě, akcí a větších popisů. Jinak je to velmi hezké, vysoké a odpovídající hodnocení. A co bych chtěla vytknout nakladatelství je velká spousta překlepů, ať už chybějící nebo chybná písmenka - korekce vesměs žádná, což je dost smutný příběh. Když už se do toho vrazí peníze a usílí, mělo by se to dotáhnout do konce téměř k dokonalosti. Něco člověk pochopí, jsme lidi, ale takové množství? To už je špatné.
Napsala jsem to i u první knihy a platí to i tady - pokud se s autorkou ještě setkáme, rozhodně se na ni budu těšit. :)