Noví lidé: Rok u sousedů severní točny přehled
Knud Rasmussen

Grónsko-dánský polárník a spisovatel Knud Rasmussen získal většinu materiálu ke své prvotině Noví lidé na Dánské literární expedici do Grónska v letech 1902–1904. Kromě cenných etnografických postřehů se mu podařilo zapsat mýty a pověsti izolovaných Polárních Inuitů, civilizací nedotčených „nových lidí“, kteří v dnešní době tvoří pouze necelá dvě procenta grónské populace.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1921 , Česká grafická unie / Československá grafická unieOriginální název:
Nye Mennesker, 1905
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Noví lidé: Rok u sousedů severní točny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)


Velice zajímavé čtení o životě nejsevernějšího národa světa na počátku 20. století. Je neuvěřitelné, v jakých drsných podmínkách dokážou lidé žít! Fascinující je například strava (běžné je jedení syrového zmrzlého masa, největší pochoutkou je maso shnilé apod.). Pověsti a mýty působí trochu zvláštně, ale po poznání některých aspektů inuitského života je člověk chápe o něco víc. (Četla jsem nové vydání z roku 2018, které je moc pěkně udělané.)
"Na lovu sobů je pozoruhodné, že člověka zcela ovládne jisté napětí. Mluví jen o sobech, myslí jen na ně, zavře-li oči, aby spal, vidí soby, a když konečně usne, zdá se mu o sobech."
"Byl celkem čtyřikrát ženatý a z těchto čtyř manželství měl patnáct dětí. Jeho první žena zabloudila na ledovci a umrzla. Druhou ženu zasypala lavina, pod níž zmrzla. Třetí ženu zahubila nemoc a čtvrtá žena umrzla. Z jeho patnácti dětí zemřelo jedno hladem, čtyři umrzly a pět sklátily nemoci. Sám Qumangaapik zmrzl ve sněhové bouři."
"Když tenkrát přišla na lidi velká nouze a museli se uchýlit k tomu, že se navzájem pojídali, nedělali to nikdy ze zlé vůle, ale z hladu a zoufalství. Lidé sami o sobě nejsou zlí, ale nouze s nimi zle nakládá. Hlad a neštěstí můžou dohnat lidi k tomu, že snědí i ty, které mají rádi. Neštěstí lidi ničí."


Nové vydání je opravdu vizuálně pěkné - chladu neutečete ani při pohledu na zastřeně modrostříbrnou obálku, ani při čtení modrého tisku na křídově bílém papíře. Osobně by mě víc bavilo povídání o samotné polární expedici než dílčí vyprávění domorodců, s nimiž se jako cizinci potkávali, a jejich mýty a pověsti.
Související novinky (1)
Knižní novinky (9.4. - 22.4.)
09.04.2018
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Noví lidé: Rok u sousedů severní točny v seznamech
v Přečtených | 23x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Mé knihovně | 7x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
mýty a legendy Grónsko Eskymáci, Inuité cestopisy dějiny civilizace kolaps civilizace polární expedice grónská literaturaAutorovy další knížky
2007 | ![]() |
1965 | ![]() |
1921 | ![]() |
1927 | ![]() |
O Inuitech už jsem toho četla více, tak mi tato kniha nepřinesla až tolik nového, ale je to klasika a nové vydání je opravdu podařené. Také mne více bavila první část knihy, eskymácké příběhy jsou pro naši kulturu hůře stravitelné a u některých jsem i přemýšlela, jestli vlastně mají až takovou etnografickou hodnotu.
Pro ty, které taky více zaujala první část knihy, doporučuji Freuchenovo Moje mládí v Grónsku (které částečně zpracovává stejné události, protože Rasmussen a Freuchen pobývali u polárních Inuitů spolu). Dle mého názoru je však Freuchenovo vyprávění literárně zajímavější, svěžejší a osobnější.