Novokřtěnci v Münsteru přehled
Vít Vlnas
Velká reformační vlna ve 20.–30. letech 16. století nejen rozdělila západní křesťanství na dva velké tábory, ale přinesla zároveň vznik celé řady menších sekt a denominací. Jednou z nejznámějších byli novokřtěnci, s nimiž se setkáváme od roku 1525 v celé střední Evropě a kteří našli útočiště také na jižní Moravě (známí jako habáni nebo toufaři). Drama novokřtěnecké komuny, jež dokázala ovládnout a na rok a půl (1534–1535) i udržet vestfálský Münster je jednou z posledních kapitol tohoto reformačního vzepětí. Historii vzniku a pádu münsterského království, jež nebylo „z tohoto světa“, líčí s mimořádným porozuměním pro psychické pohnutky účastníků historik Vít Vlnas. A jak bývá v jeho knihách zvykem, nezapomíná ani na pozdější tradici a zvlášť na literární a výtvarný obraz münsterských událostí, k němuž výrazně přispěl svými „Novokřtěnci“ i český malíř Hanuš Schwaiger.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Novokřtěnci v Münsteru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Profesor Vlnas je jeden z nejčtivějších současných historiků, jiným slovem skvělý. Kniha se čte sama, začtete se do ní natolik, že Vám najednou přijde, že čtete vymyšlený až fantastický příběh. Ani nudnější závěr neubírá na excelentnosti knihy! Určitě doporučuji!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Novokřtěnci v Münsteru v seznamech
v Přečtených | 17x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2001 | Princ Evžen Savojský |
2013 | Jan Nepomucký – česká legenda |
1997 | Evropa králů a císařů |
1999 | Osudové osmičky |
2013 | Osudy českých králů a královen |
Dnes sa možno čudujeme nad fanatickou zaslepenosťou nasledovníkov Jana van Leydena (Münster) a Girolama Savonarolu (Florencia). Ale 15. a 16. storočie neboli len storočiami Kopernika a Magellana, vedy a objavov. Bolo to aj prechodné (a teda dramatické) obdobie k novoveku. Starý poriadok sa rozpadal a tie akoby večné inštancie cirkev a monarchia strácali autoritu. Ideologické vákuum však nikdy nezostane dlho vzduchoprázdne. Vždy ho niečo zaplní. A čo je krajšie, čo je zmysluplnejšie a spásonosnejšie, ako na zrúcaninách starého sveta vybudovať kráľovstvo nebeské.
Lenže má to jednu neoddeliteľnú systémovú chybu: raj na zemi sa vždy končí terorom.