O hranicích dějinných období přehled
Jacques Le Goff
Podtitul: Na příkladu středověku a renesance V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924–2014), od něhož česky vyšlo více než deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí. Stať se obrací k následujícím otázkám: Jakou roli má hrát sebehodnocení renesančních osobností v dnešním pojetí epochy, vůči které se vymezovali? Kde leží počátky historické periodizace vůbec a jaké podoby tento nástroj nabyl s ustavením historie jakožto akademického oboru? Kdy a jak se vytvořil dodnes populární obraz středověku jakožto „temného věku“? A jak pojmout úkol historika dnes, kdy řada významných autorů popírá samu nutnost globální periodizace? Autor hájí koncept „dlouhého středověku“ od 3. do 18. století, spojovaného kulturní dominancí latiny a (jednotného či rozpolceného) křesťanství, ale také strukturou společnosti, formou výroby, stravováním, rolí dopravy a dalšími rysy, a zastává se významu periodizace jakožto nástroje orientace a hledání historického smyslu i v dnešním, globalizovaném a polycentrickém světě.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2014 , KarolinumOriginální název:
Faut-il vraiment découper l'histoire en tranches?, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O hranicích dějinných období. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O hranicích dějinných období v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 23x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
1991 | Kultura středověké Evropy |
1999 | Středověký člověk a jeho svět |
2003 | Zrození očistce |
2014 | Encyklopedie středověku |
1999 | Intelektuálové ve středověku |
Le Goff zkrátka rád provokuje...
Thesi o neexistenci renesance asi nelze brát doslovně, ale chápání středověku jako longue durée je zajímavý přínos k diskusi o dějinných obdobích.
Napsané hutně (a to pořádně hutně), ale obohacující.
V kostce autor říká asi toto:
1) moderní/renesanční znaky má již středověk, renesance je tedy jeho součástí (jednou z mnoha středověkých „renesancí“), a nikoli samostatnou periodou, natož opakem středověku
2) podstatné rysy středověku trvají až do 18. století (v dopravě, zemědělství, náboženství, ...)
3) idea renesance je poměrně mladá – vznikla ve dvou fázích: poprvé ji formulovali renesanční současníci a dotvořil ji romantismus, zejména Michelet
4) periodisace je vděčné vědecké téma, přičemž ovšem platí koncept dlouhodobého kontinua (období trvá nejen staletí, ale celá tisíciletí)
* Jules Michelet o renesanci: „Poté, co jsem se s ní setkal sám v sobě, se stala mnou samým.“; o historii: „Potřebuji ji, když cítím, jak umírám.“; „Milovat mrtvé – toť moje nesmrtelnost.“
* „Scholastická theologie, levobočná dcera Aristotelovy filosofie, špatně přeložené a pochopené, napáchala na rozumu a prospěšných studiích více škod než Hunové a Vandalové.“ (Voltaire)
* „Od roku 1492 se Evropa změní na Evropu národů a jazyků.“ (Le Goff)