O kulturním významu Arabů pro Evropu přehled
Rudolf Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516669/bmid_o-kulturnim-vyznamu-arabu-pro-evrop-zIC-516669.jpg
3
1
1
Rudolf Dvořák patří mezi přední znalce islámu v českých zemích z přelomu 19. a 20. století. Českými historiky je považován za zakladatele české orientalistiky a je smutné, že v dnešní době se na něj v naší společnosti zapomnělo. Možná je to dáno i tím, že část díla pana profesora vyšla pouze v němčině, a také tím, že mnohé z názoru a závěru pana profesora se dnes nehodí do současné multikulturní interpretace významu islámu a jeho vlivu na Evropu, kdy pan profesor poukázal na zásadní význam ortodoxního pojetí islámu pro úpadek arabsko-muslimské civilizace, když například prohlašuje že „vzkvetla-li věda u Arabů skutečně, tož stalo se to jednak zásluhou cizí, jednak teprve v dobách, kdy původní Islám aspoň u jednotlivců pozbyl své příkrosti, a svoboda myšlení poněkud větší měrou zavládla“. V této publikaci se profesor Dvořák věnuje inspirativně-pozitivnímu vlivu muslimské civilizace na evropskou civilizaci. Je nepochybné, že takovéto názory jsou v dnešní evropské orientalistice, považované za politicky nekorektní a neodpovídající duchu multikulturní interpretace islámu a jeho civilizace. Většina dnešních orientalistů a religionistů, ať chce či nechce, tak musí z obavy nad důsledky z odmítnutí tohoto dogmatismu zastávat multikulturní stanovisko.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O kulturním významu Arabů pro Evropu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
V době tehdy oblíbeného renanovského antisemitismu se určitě jednalo o velmi zajímavý a podnětný příspěvek, v němž se Rudolf Dvořák snažil dobrat toho, čím vlastně Arabové přispěli evropské a potažmo světové civilizaci. Došel přitom jen ke skromným závěrům: v zásadě jim přiznává několik vynálezů a objevů v chemii, astronomii, lékařství a pak taky výborné cestopisy a mapy a dokonce nějaký ten dobrý mrav – jako třeba hygiena, lázně a voňavky. Hlavním přínosem je ale podle něj přenos a uchování starého, hl. řeckého písemnictví. Proč se nevzmohli k větším výkonům má podle R. Dvořáka jednoduché vysvětlení: ubil je ortodoxní islám.
Po přečtení mi ale pořád uniká, co tento příspěvek má říct dnešnímu čtenáři. Podle úvodního slova nakladatele zřejmě to, že islámská civilizace se nemůže pyšnit ani těmi skromnými zásluhami, o kterých píše Rudolf Dvořák. Jestliže ten se ale snažil být ve svých úvahách férový, nakladatel je vyloženě nefér, když tvrdí, že dnešní orientalisté jsou islamofilní a považují islám za vyspělejší civilizaci, než je ta křesťanská, o čemž by se dalo s úspěchem pochybovat. Řadu orientalistů znám a tenhle názor jsem mezi nimi nezaznamenal.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O kulturním významu Arabů pro Evropu v seznamech
| v Přečtených | 2x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
O kulturním významu Arabů pro Evropu
Jak tedy shrnout tuto knihu (znovu vydanou nakladatelstvím Lukáš Lhoťan v roce 2023)? Význam muslimských Arabů spočíval spíše v transferu znalostí od jiných národů k dalším národům, než ve vlastní tvůrčí práci. Jejich vlastní přínos byl odvozen především od obchodu a týkal se map, cestopisů, kompasu. Dále šlo o některé obory, jako bylo třeba voňavkářství apod. Významné řecko-římské spisy se do arabštiny dostaly především prostřednictvím blízkovýchodních křesťanů. Muslimská arabské civilizace se rozvíjela především v době náboženského uvolnění a v místech, kde si muslimové podrobili pokročilé místní obyvatelstvo, jako byla zejména Persie. Filosofii se věnovali především lidé, které by šlo z pohledu islámu označit za zbloudilé sektáře. Utužení muslimské víry tento hospodářský a kulturní vzestup ovšem všude obrátilo v úpadek. Po skončení éry uvolnění se islám nemůže až na malé výjimky ničím vykázat. Muslimští Arabové měli ve středověku pro Západ nějaký kulturní a vědecký význam, ale spíše šlo jen o zprostředkování znalostí od jiných národů (byť i to je ovšem důležité), ale tento vliv byl jen dočasný a nastal v době jistého náboženského uvolnění. Knihu čtenář přečte snadno za dva večery. Je poměrně čtivá, byť na jazyku je míst znát, že byla napsána před více jak sto lety.