O létajících objektech přehled
Emil Hakl (p)
Sbírka jedenácti osobitých povídek laureáta ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2002. Emil Hakl se po letech opět vrací s novou kolekcí povídek a navazuje tak na sbírku Konec světa z roku 2001. I v této knize provází čtenáře zákoutími současné Prahy a živým, vynalézavým a syrovým jazykem vypráví lehce absurdní příběhy vlastní i svých známých. Působivou sebeironií dokáže ve čtenáři vyvolat jak pobavený smích, tak i mrazení v zádech. Kniha je doplněna fotografickou povídkou známého fotografa Miro Švolíka, která zdůrazňuje charakter Haklových textů. Sbírka je opět dobře napsaná současná kniha, která si pro svůj neotřelý styl najde cestu především k mladší generaci čtenářů.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O létajících objektech. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Emil Hakl mě opět potěšil. Po depresivním čtení prvotiny Michela Houllebecqa jsem se rovněž ponuřil do existencialistických úvah, nicméně s úsměvem na tváři. Některé povídky a situace v nich popisované byly extratřída. Podobně jako v případě Uminy verze mě pozitivní dojem umocnila i vizuální stránka, tentokrát v podobě jedné fotopovídky. Pokud bych měl být alespoň trochu kritický, asi jediná povídka, jež se mi nelíbila, byla zrovna ta nejdelší - možná k tomu ta ironie patří...
Ale jo, dám 5 *, za pražské povídky rozhodně. Tak nějak to chodí v obyčejném, lehce pikantním mikrosvětě naší metropole.
Povídání z jiných krajin mi tolik potěšeni nepřinesla, ale i tak stojí kniha za druhé přečtení!
Související novinky (1)
36 nových eknih zdarma ke stažení
05.11.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O létajících objektech v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 94x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 39x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2001 | Konec světa |
2008 | O rodičích a dětech |
2013 | Skutečná událost |
2016 | Umina verze |
2014 | Hovězí kostky |
Skvělý vypravěčský styl i jazyk, kterým je však třeba nejprve přijít na chuť. Spousta zajímavých myšlenek. Autor sice spíše nenabízí řešení, jak čelit absurditě a svým způsobem i nesmyslnosti života, ale minimálně nabízí možnost se nad nimi nejednou zamyslet, pousmát se a říct si: No jo, tak to je a my s tím nic nenaděláme. Citace: "A zalehlo mě nejasné, ale zato nečekaně silné štěstí, že žiju právě v tomhle a ne jiném čase, v době, která je zázračná tím, že člověk slyší a vnímá a úplně cítí pod nohama ten hromový rachot, se kterým se to s námi se všemi každou chvíli utrhne a klesne zas o kus níž a dál, někam dolů, do neznáma."