O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce přehled
Lenka Ovčáčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362441/bmid_o-puvodu-kultury-biologicke-antropo-A68-362441.jpg
3
5
5
Jak se měnily představy o vývoji kultury? Dá se vývoj kultury popsat pomocí zákonitostí biologické evoluce? Lze pomocí fylogenetických metod získat kulturní obdobu stromu života? Hlavním cílem knihy je seznámit čtenáře s problematikou biologických a evolučních teorií kultury. Kniha je rozdělena do čtyř bloků. V historické části knihy jsou popsány zásadní milníky představ o vývoji kultury a přiblíženy základní vědecké a fi losofi cké přístupy k životu, času a kultuře. Antropologicko-archeologická část představuje klasický evolucionismus v antropologii druhé poloviny 19. století, evoluci kultury v archeologickém pojetí a teorie lidské kultury inspirované myšlenkovým odkazem klasické etologie. V třetí části jsou představeny současné evoluční teorie kultury, které pojímají kulturu jako souhrn adaptací a jednu z klíčových součástí ekologie moderního člověka. V této části jsou též diskutovány fylogenetické metody, které přispívají k rozumění některým kulturním fenoménům, jako například příbuznost jazyků či vývoj náboženských systémů. Závěrečná část knihy se věnuje srovnání biologické a kulturní evoluce. Zaměřuje se především na otázku, zda je kultura výjimečným projevem druhu Homo sapiens, či zda se jedná o projev všech forem života. Kniha vznikla díky spolupráci renomovaných autorů z rozmanitých oborů, jako jsou filosofie a historie vědy, antropologie, archeologie a vědy o chování. Výsledkem je inspirativní náhled biologie na kulturu člověka a jiných druhů.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Ano, jde o soubor příspěvků, které se všelijak protínají a potkávají, ale nijak se výsledně neskládají do ucelené teorie. To je dáno už samotným ústředním pojmem kultury, který lze nahlížet ze spousty různých stran. Podle mě jde o mimořádně podnětnou a zajímavou knihu, která (i když nesystematicky) záslužně shrnuje a podává zatím to nejaktuálnější, co se v tématu přemýšlení o lidské kultuře do počátku 21. století objevilo. Se slovníkem na rozdíl od předchozího komentáře potíže nemám – jistě, některé příspěvky jsou napsané lépe, jiné hůře, u některých stačí mít základní povědomí, u jiných už určité znalosti. Ale jde o odbornou, nikoli populárně naučnou literaturu. Ať už ale ke knize přistupuje kdokoli s určitou trpělivostí a snahou porozumět, řadu velice zajímavých podnětů i poznatků vždycky pochytí. Poněkud mi vrtá hlavou, čím to, že je v knize tak málo příspěvků ze současné kulturní antropologie. Není to tím, že se z ní (alespoň v našem prostředí) stala poněkud nudná sociální disciplína studující konkrétní kauzy, která obecnější teoretické principy a otázky typu "proč" ztratila ke své škodě ze zřetele?
Publikace se skládá ze čtrnácti příspěvků různých autorů z různých oborů - pojítkem je téma "kultura". Ano, je to celkem mišmaš. Jeden z autorů to v doslovu otevřeně přiznává a odvolává se na malé číslo příspěvků a nemožnost seřadit příspěvky tak obsáhlého interdisciplinárního tématu podle nějakého jasného pořadí. Já si osobně vůbec nemyslím, že tohle je problém publikace. Je mi to skoro až trapné napsat, jelikož oceňuji jakoukoli snahu o interdisciplinaritu, ale většina autorů této knihy prostě neumí psát (zdůrazňuji, že ne všichni, to by nebylo fér, ale většina určitě). Neumí psát tak, aby si jejich příspěvek někdo s radostí přečetl. Tak například nerozumím tomu, proč měli někteří autoři (někdo víc, někdo trochu méně) zapotřebí používat cizí výrazy, když v českém jazyce existují naprosto běžné odborné ekvivalenty. A proč to museli dělat v každé větě? Občas to působilo jakoby si zapnuli Thesaurus a nastavili "nahradit všechna slova cizími výrazy". V některých příspěvcích byly v každé větě v závorce dva citační odkazy, takže jsem na konci věty nevěděla, co bylo na začátku, a musela očima stále přeskakovat v textu. Kniha se mi četla naprosto hrozně (až na výjimky samozřejmě), i když šlo o témata ve skutečnosti zajímavá. Některé úseky mi způsobovaly bolehlav a říkala jsem si, že někteří autoři snad museli udělat text co nejhůře čitelný jako nějaký interní vtípek. Jsem zvědavá na případné další komentáře, třeba to tak přišlo jen mně.
Abych to shrnula: Pokud se v problematice orientujete, z knihy se nic moc nového nedozvíte. Pokud se v ní neorientujete, nerada bych vás podceňovala, ale kniha není napsaná extra srozumitelně.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce v seznamech
| v Přečtených | 4x |
| v Knihotéce | 5x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy knížky
| 2017 |  O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce |
zajímavé téma, docela slušné provedení. minimálně se redaktoři snažili rozčlenit šíííroké téma na podtémata a ta zpracovat v uzavřenějších celcích. temnou stránkou sborníků bývá nevyrovnaná kvalita a ta tento sborník neminula, nicméně celkově beru kvalitu obsahu jako nadprůměrnou. pro širokou veřejnost jde o ojedinělou možnost se na menší ploše setkat s mnoha různými přístupy k tématu lidské kultury, můžeme se ptát, kdo je cílovou skupinou, ale pro odborníky z blízkých oborů na přivzdělání ideální (byť je třeba brát obsah kriticky), pro širokou veřejnost to místy může být obtížněji stravitelné ne příliš dobře ukočírovanou snahou hovořit "vědecky", ale to bude vždy problém, do jaké hloubky jít, jakým jazyk hovořit, co si od takových textů slibovat. ano, umím si představit že by to lépe, ale jako čtenář jsem spíše více než méně spokojen.