Obrázky z domova přehled

Tak jo, já se vám rovnou na úvod přiznám – ještě jsem to celé nedočetl. Protože prostě já čtu i to leporelo týden. Ale chtěl jsem se s vámi podělit o tu radost ze čtení Obrázků z domova. Zrušili a přesunuli mi let, tak jsem si chtěl přečíst něco ryze českého (či československého, chcete-li) než zase opustím domovinu. Tak jsem sáhl po Čapkovi. A dobře jsem udělal.

Kniha je psána nádherným jazykem a dává tušit, že kdyby česká žurnalistika si udržela kvalitu Čapkova jazyka, tak bychom možná četli noviny s radostí a zájmem, nikoli se strachem a vztekem.

Kapitoly se mi líbily všechny. Radost mi udělaly jak ty, které popisují kraje, do kterých se zatoulám, tak i ty, které popisují matičku Prahu, která je mi (naplavenině nebo, slovy Čapka, přivandrovalci) nejbližší. Texty Zázračný rybolov a Velikonoce na horách mi svým laskavým humorem, nadhledem a ilustracemi připomněly Zahradníkův rok. Naopak člověka zarmoutí čtení o skutečné bídě v Razii, Čísle 251 a Na Popelkách.

Několik střípků z knihy:

„Řekl bych, že věže jsou česká specialita, protože nikde nemají takové divné báně, bachraté cibule, makovice, lucerny, přilepené věžičky a galerie a špičky jako u nás.“ (Český Krumlov)

„A jelikož na Šumavě je v každém domě hospoda, ukáže se, že ten dům je ovšem hospoda.“ (Zastávka)

„Je to necháno na ukázku, jaký děsný nepořádek nadělá příroda, je-li nechána sama sobě.“ (Zastávka, pod Boubínem)

„a pro zvláštní uspokojení počestných lidí výjev, jak jsou dva provinilci zaživa stahováni z kůže.“ (Na Zlaté stezce)

„ty hory jsou samá voda, to jsem blázen, odkud to všechno teče.“ (Kterákoliv vesnice [na Šumavě])

„Vypadá to podstatně jinak; je to mírné a zelené a pasou se na tom krávy a turisti.“ (Krušné hory)

„Lyžařský sport o Velkonocích pozůstává ponejvíce v hledání sněhu. () Turistika na horách záleží hlavně ve zjišťování, ve které boudě jsme ještě nebyli. () Slunce vůbec se pěstuje na horách měrou nezřízenou () To jsou lyžaři zalyžařivší si.“ (Velikonoce na horách)

„Nemáme moře; ale ty, majáčku kbelský, jsi znamením hučících dálek, jež nás oblévají.“ (Světla nad Prahou)

„Lampička kmitá po ubohých hromádkách cárů, které jsou lidmi.“ (Razie)

„ani provaz na prádlo, ani provaz na oběšení.“ (Číslo 251)

„Nic na světě není totiž tak hrozně ošklivé jako parcela. A pak sem jednoho dne vtrhli lidé, zahnali milence a kluky hrající kopanou a zapíchali do země kolíky. Potom kluci ty kolíky vytrhali a použili jako zbraně proti nepřátelům z Vršovic a Strašnic. () Věřte mi, nic není větší školou optimismu a důvěry než stavět novou čtvrť.“ (Jak vzniká městská čtvrť)

„příšerná Hnusle“ (Velká Praha)

„Vyhynou také mladí šampióni v běhu a skoku, kteří utíkali krytí tramvají, aby unikli výběrčímu.“ (Památný den)

Vždy mě překvapí, jak pan Čapek uměl psát. Jak se díval okolo sebe a i nejvíce nudnou věc dokázal popsat, tak že si říkáte, tam musím zajet anebo tak, že máte pocit, že jste tam už byli a i tak máte chuť vidět ji naživo.
Ve všem, co se čtenáři snaží sdělit, je myšlenka, kterou dokáže vyjádřit na pár řádcích.
Překvapuje mě jeho čeština. Používá veliké množství odborných nebo cizích slov. To byli opravdu Češi tak chytří, že jim všem rozuměli?
Jenom mě mrzí že, když jsem si knížku půjčovala v knihovně a museli mi ji podat ze skladu.