Ocelové město přehled

29.06.2024

80% - vracím se k téhle verneovce poprvé po dlouhých letech, které uplynuly od doby, kdy jsem ji četla jako dítě, kterému leccos z děje nemohlo dojít. Například to, jak Jules Verne vystavěl tento román na (často až úsměvných ale většinou mrazivých) stereotypech francouzského humanisty a demokrata Sarrasina a německého profesora Schultzeho věřícího v nadřazenost germánské rasy.

"Z četných porovnávacích prací profesora Schultzeho o různých lidských rasách vycházelo zcela jasně najevo, že germánská rasa je určena k tomu, aby všechny ostatní pohltila, předurčena k tomu, aby silou přírody, současně tvůrčí a ničící, porážela trpaslíky, kteří se proti ní vzbouřili... Měl ho na paměti jen na okraji daleko obsáhlejšího projektu, jímž se zabýval, totiž podrobit všechny národy, které by se zdráhaly splynout s německým národem a připojit je k "fátrlandu"."

Jistě, byla zde zkušenost z prusko-francouzské války, v níž byli Francouzi v roce 1871 donuceni k potupné kapitulaci a vzdání se části Lotrinska a Alsaska (odkud je také jedna z hlavních postav Marcel Bruckmann, který se vydá do Ocelového města jako špeh). Přesto je až zarážející, jak blízko se Verne v roce 1879, kdy román vyšel, přiblížil ústy Schultzeho k Hitlerovým myšlenkám a některým aspektům druhé světové války.
Schultze a Sarrasin zdědí ohromnou částku peněz po vzdálené indické příbuzné, kterou si rozdělí rovným dílem. Zatímco Sarrasin rozjede v americkém Oregonu pokusné město se zdravým životním prostředím a stylem, likvidací splodin, jakož i demokracií realizovanou prostředky nápadně připomínajícími dnešní telekonference, Schultze o pár desítek kilometrů dál postaví striktně organizované, centralisticky řízené a strážené průmyslově znečištěné Ocelové město, kde se vše podřizuje výdělku z prodeje ocelových strojů dodávaných všude po světě. Pověst si pak získá zejména výrobou dokonalých děl, z nichž to největší (které dokáže vystřelit projektil až na oběžnou dráhu) má být prototypem zbraně, s pomocí níž Schultze ovládne celý svět. Začít chce ovšem zničením France-ville opovrhovaného soka Sarrasina...

Technické popisy mě bavily (nebezpečí oxidu uhličitého), ty finanční, právní a administrativní už tolik ne. Povaha postav je jasně daná a neměnná (snad až na Sarrasinova syna Oktáva, který ale v ději nedostal moc prostoru). V závěru zaujme optimistická Sarrasinova řeč, se kterou by si mohl směle notovat s mnohými americkými politiky:

"Tak, jako se snažíme, abychom byli mezi všemi nejsilnější, budeme se také snažit, abychom byli vždy spravedliví a učili znát míru dobrodiní a spravedlnosti všechny, kteří s námi přijdou do styku."

19.05.2024

Technické popisy mě tak nebaví jako ty popisy přírody z jiných verneovek, takže i takhle krátká kniha mě chvílemi nudila.
Taky Verneovo vykreslení Francouzů jako nejlepších a nejhodnějších lidí mě celkem otravovalo. Nutno ale říct, že rozpínavost a povahu Německýho národa vzhledem k historickým událostem, který následovaly po vydání této knížky, odhadl poměrně dobře.