Očistec aneb cesta do kriminálu přehled

04.02.2024

"Všechno ostatní mi vzali. Odosobnění z bezpečnostních důvodů. Všechno bylo deponováno, moje duše vystěhována." s. 118

Musím odlišit dvě roviny. Na jednu stranu uznávám spisovatelský um, poutavost, naléhavost, syrovost a osobitost vyprávění. Kdyby to byl smyšlený příběh, zasloužil by si 4 hvězdy (o jednu méně za nudné opakování vzorce chlast-kurvy-krádeže-vězení, zmíněného v předchozích hodnoceních).

Druhá rovina je osobní a emoční. On to není smyšlený příběh. Je až příliš reálný, ale já byla moc malá, když se naplňoval. Knížka ke mně přišla jako vyřazená od tety z vesnické knihovny, zřejmě nikdy nečtená. Jednou jsem si ji vzala do MHD na cestu do práce. Hlavní hrdina "Hansi" dostal obličej a svůj příběh až poté, kdy jsem dočetla... A z profesionálního zaujetí tím, jaký vliv má na člověka působení sociálního prostředí, ve kterém vyrůstá, soucitu s týraným chlapečkem, fungování - či spíše pokulhávání - sociálních pracovníků a celého systému v Rakousku v 50.-70. letech 20. století, se stalo absolutní znechucení a odpor. Pasáže z knihy, které prokládají hlavní příběh, jsem považovala za úvahy. Pročetla jsem si krimi zdroje na internetu a změnila názor - jde o sebestředné a sobecké fňukání, sebelítost bez reflexe, bez studu a pocitu viny, hra na oběť. Nebyl hloupý, aby si neuvědomoval, co a proč činí, a jaké za to musí nést následky. Knihy se teď téměř štítím dotknout a jsem ráda, že Jack vyřešil svůj život tak, jak ho vyřešil...

...a stejně je neuvěřitelné, jak dítě nepřestává milovat svou matku, hledat ji a toužit po ní, přestože je dítětem nechtěným, odloženým, opakovaně odmítnutým a zrazeným... ale jak se potom podvědomě mstí každé další ženě podobného charakteru...

07.10.2023

Jako autobiografická kniha je to povedené. Čekal jsem však něco víc, když se to v Rakousku stalo tak známým dílem, které napsal odsouzený kriminálník během pobytu ve vězení. Tato kniha ho skoro dostala ještě dříve z vězení, něž by vůbec mohl odejít. Lidé se domnívali, že je napravený, ale to se hluboce mýlili. A divím se, že si to vůbec kdo myslel. Očistec náznaky nápravy nepřináší, přináší jen pohled do Unterwegerova spisovatelského umu. Když vezmu v potaz knihu samotnou, první polovina, kdy byl Unterweger ještě mladý kluk, mě velmi bavila, ale později to bylo dosti repetetivní – krádeže, děvky, vězení a pořád dokola, jen jména žen se měnila a místa, kde byl na nápravě a kde kradl.