Ohnivcova dcera přehled

28.05.2024

Přejete si nahlédnout do světa indiánské kultury? Tak to je potom tahle kniha přímo pro vás...

Já se hrozně omlouvám, ale musím konstatovat, že tahle kniha není pro mě. Tím ale neříkám, že je špatná...jenom je prostě ... zdlouhavá... velké části jsou věnovány právě indiánské kultuře, což je na jednu stranu fakt zajímavé, ale na druhou stranu extrémně zdržující (vzhledem k tomu, že je kniha primarně o vyšetřování případu, který mě ale - bohužel - vůbec nezaujal).

Hlavní hrdinka je hrozná, opravdu mě nebaví - a není to tím, že je z jiné kultury, je totiž strašně "dokonalá" (profesionálně sportuje, studuje medicínu, umí vařit dokonalý perník a pálí jí to, i když čtenaři nechápou souvislosti...). Vztah s tím "Jamieim" (?) je za mě nedobře zpracovaný - nulová chemie, divné konverzace, změny chování lusknutím prstu..., ale to odpouštím, protože to (opět) nebyl primární význam knihy. A bohužel mě vedlejší postavy nezajímaly už vůbec...všichni - doslova všichni... se chovaly jako pitomci... anebo umíraly jako na běžícím páse. Chvilkami lákali i na nějaké to "nadpřirozeno", ale ve výsledku skutek utek.
A jelikož jsem knihu četla v rámci štafety, musím dát kredit Anastasii, která knihu velmi výstižně popsala jako "indiánský Riverdale" a já s tím naneštěstí musím souhlasit - je to výstižné a trefné.

Normálně bych teda řekla, že velmi akční konec tu zdlouhavost napravil...ale opak je pravdou...v konečném důsledku jsem stránky hromadně přeskakovala...škoda.

29.03.2024

Jsem z toho tak rozpolcená. Je tu dobrá kniha, ale je na ní nahromaděno mnoho dalších věcí, které podle mě ubírají pozornost od toho, co ji dělalo dobrou. Myslím, že to potřebovalo silnější úpravu, aby se odstranilo jedno nebo dvě dějové vlákno a snížil se počet stránek, aby to opravdu zazářilo a bylo tím, čím by mohlo být. Na samostatný román je to prostě trochu moc.

Tato kniha vám chce poskytnout úplný obrázek o životě domorodců na horním poloostrově Michiganu. Odvádí skvělou práci při zachycení kultury a prostředí, při zobrazení napětí uvnitř kmenové komunity a napětí přicházejícího zvenčí. Daunis hluboce respektuje náboženství svého kmene a obzvláště se mi líbilo, jak je její víře přikládána taková váha.

Jinak zápletka s drogami byla zajímavá, ale i tak mi přišlo, že se jí zas tak nevěnovala pozornost.