Ohnivý drak přehled
Rudolf Medek
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ohnivý drak. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Velmi zajimavý dobový záznam. Seznamujeme se s partou kamarádů - "pražskou kavárnou" - a světem, ve kterém se pohybují. Kniha je možná trochu černobíla, nicméně zaznívá z ní (historicky známá) víra, že válka potrvá jen pár týdnů, upínání se k Rusku a myšlence spolupráce slovanských národů ("Velký slovanský svět, svět spravedlivý, z něhož budou vysychajíci zdroje evropské kultury čerpati nový míz.") A rovněž volání po socialismu jako spásném, spravedlivém, systému. Vyhlášení války dává řečem možnost změnit se v činy. Vojáci jsou odveleni - ale ne všichni chtejí bojovat za Rakousko.
Užila jsem si i dobový (zastaralý) jazyk. Těším se na druhý díl.
První polovina kniha docela nudná. Na mě až moc fizolofických projevů :-) Druhá polovina kniha už byla lepší. Pokračuji v četbě dalšího pokračování - Veliké dny.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ohnivý drak v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 14x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 26x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Československé legie legionáři čeští vojáci v 1. světové válce vznik ČSR (1918)Autorovy další knížky
1927 | Anabase |
1929 | Ohnivý drak |
1928 | Za svobodu (Obrázková kronika Československého revolučního hnutí na Rusi, 1914-1920) I. Díl |
1926 | Mohutný sen |
1923 | Veliké dny |
Většina knih o legiích začíná až v období před Zborovem. Tato pentalogie však už o Velikonocích 1914 a to mě lákalo. Je důležité poznat, co hlavním událostem předcházelo. Bohužel dost podstatná část 1. poloviny knihy je takový odvar Fráni Šrámka. Bez jeho poetičnosti. Ale postupně se do popředí dostávají osobní názory jednotlivých postav a především to, jak to u nás v té době vše kvasilo. Od antisemitských a antigermáských postojů (v té době se to tak moc nerozlišovalo, většina Židů u nás se hlásila k Němcům), přes panslavismus pod vedením Ruska až po tvrdě sociální (skoro komunistické) či anarchistické řešení budoucnosti. A tito jedinci byli najednou odvedeni a vrženi na srbskou a především ruskou frontu. To, že se Masarykovi a spol. podařilo vytvořit z takového galimatyáše názorů něco tak pevného a zodpovědného jako byly legie, si zasluhuje dodnes náš obdiv.