Okolo Třeboně - Krajem tří růží přehled
Jan Bauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/50265/bmid_okolo-trebone-krajem-tri-ruzi-nFb-50265.png
5
7
7
Ať budete přijíždět či přicházet do třeboňské pánve z kterékoliv strany, otevře se před vámi jako nastavená dlaň protkaná nesčetnými stříbrnými oky rybníků. Třeboňsku se říká s trochou nadsázky „kraj dvojí oblohy“. Jedna je ta skutečná, ta druhá je jejím odrazem v rybničních hladinách, jejím zrcadlovým obrazem. Kolem se táhnou louky, pole a borové lesy, červenají se střechy vesnických chalup a věže kostelíčků a prostřed vší té krásy je pak samotná Třeboň, kamenná pohádka posledního Rožmberka - Petra Voka. Nebudeme se však toulat jen po třeboňských lukách a po hrázích zdejších rybníků, ale zamíříme k Lomnici nad Lužnicí, do Veselí nad Lužnicí a Soběslavi, rovněž spjaté s historií pánů z Růže. Navštívíme jeden z nejpůvabnějších českých zámků Červenou Lhotu, Kardašovu Řečici i Jindřichův Hradec, kouzelné město se zámkem nad rybníkem Vajgarem, a ve Stráži nad Nežárkou zavzpomínáme na slavnou pěvkyni Emu Destinnovou. Zveme vás na cestu snad nejpůvabnějším koutem jižních Čech.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Okolo Třeboně - Krajem tří růží. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Okolo Třeboně - Krajem tří růží v seznamech
| v Přečtených | 9x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
| 2014 |  Milenec rudé komisařky |
| 2009 | Pražský rozparovač |
| 2015 | Krvavé léto |
| 2009 | Vampýr z Koňského trhu |
| 2005 | Co v učebnicích dějepisu nebylo |
Kdo navštíví poprvé Třeboň a jeho okolí je okouzlen . To co chybí množství měst a městeček u nás je zde dávkováno plnými doušky. Já to zažil v době své vojenské služby, když jsem tu pobýval na kurzu telegrafie pouhých 14 dnů, ale nadšen (ne z vojny) úžasným okolím jsem si řekl, že bych chtěl v tomto městě jednou bydlet.
Podařilo se to o deset let později. Měl jsem štěstí, že tu nádheru mohla vnímat celá má rodina (2+2). Nepřijel jsem zdaleka, pouze z blízké Šumavy, která má také kouzlo, ale jiného druhu.
První dojem: na kraji města dva velké rybníky, Svět a Opatovický rybník. Na tom prvním se jezdily veslařské regaty (pamětníci ví, že slavná 4-ka - Havlis,Lusk,Jindra a Mejta s pražským kormidelníkem Korandou získala zlato v r.1952 na OH v Helsinkách) a v době klidu, zde vozí zájemce prostorná motorová loď. Na druhé straně zvané Ostende je Schwarzenberská hrobka. A kousek vedle "Opatovičák". Kousek za městem je největší rybník v ČR Rožmberk a když jedete z města směr Praha, vidíte po levé straně Kaňov, Malý a Velký Tisý-lahůdka pro ornitology.
Na rozdíl od Šumavy je voda v rybnících (kvůli malé hloubce) brzy "jako kafe"-což bylo tenkrát eldorádo pro děti.
Největší osobností této úžasné oblasti byl Jakub Krčín-génius ve stavbě rybníků. Jak uvádí kniha:
"Již roku 1569 se stal nejvyšším regentem. Mezitím však pilně zveleboval hospodaření, krátil požitky úředníků, dvakrát až třikrát obracel peníz než jej vydal, stíhal defraudanty a propouštěl neschopné a líné. Tím si samozřejmě moc přátel nezískal. Avšak ani jeho protivníci nemohli než uznat, že jeho zvelebení zemědělství a pivovarnictví má něco do sebe a hlavně jeho reformy začaly vynášet a o to hlavně šlo. Jaksi navíc se začal Krčín také zabývat rybníkářstvím. „Toho roku (1565) také přidáno jest mu od Pána Boha umění, kteréž v tomto světě poslední není: rybníky a stoky začal měřiti“, napsal o něm Václav Břežan, který jej jinak neměl zrovna ve velké lásce. Jestliže polní hospodářství, ovčíny a pivovary jeho doby již nejsou, rybníky ho přežily. Jeho vodní díla překonala věky a především díky jim se Krčín skutečně proslavil. Vybudoval jich neskutečné množství a jen málo jich zaniklo. Jeho umění přitom neleželo jenom ve vyměřování nového díla, tím se tolik nezabýval, spíše byl skvělým organizátorem veškerých prací, kdy jedna akce zapadala do druhé a výsledek můžeme obdivovat i dnes. Dokázal se obklopit skutečnými mistry rybníkáři, na které se mohl plně spolehnout. Při práci na rybníce pak dělníci pracovali v rotách a jejich předáci zodpovídali za dílo i za lidi. Kdo se provinil, se zlou se potázal a mnohdy stál na hrázi i kat. Na rybníce postupoval Krčín velmi tvrdě a mnohdy i krutě. Zde to bylo asi na místě, protože rybníkáři byli „chasa zvijebená“, jak se o nich říkalo, a byli vše, jenom ne andělé. Horší bylo, že Krčín si přenesl tyto způsoby spolu s nesnesitelnou arogancí i do vztahu ke svým úředníkům a je třeba říci, že vzhledem k lidem mnohdy napáchal více škody jak užitku".
Tolik krásná slova autora, který má Třeboňsko "ve svém srdci".
A já mohu říci totéž. Nejen vidět Neapol a....